Nápověda

COVID‑19 a SARS-CoV-2

Onemocnění COVID‑19 je způsobeno novým typem koronaviru s odborným označením SARS-CoV-2. Jedná se o vysoce infekční onemocnění, které se projevuje zejména horečkami, respiračními potížemi (kašel, dušnost), bolestí svalů a únavou. U starších a chronicky nemocných osob může nemoc mít vážnější průběh a může vést i k úmrtí. Počátek epidemie COVID‑19 je datován k 31. prosinci 2019, kdy byly první případy hlášeny v čínském městě Wu-Chan v provincii Chu-Pej. V České republice byly první tři případy nákazy novým koronavirem prokázány 1. března 2020.

---

Provedené testy

Celkový počet provedených PCR testů a antigenních testů (včetně opakovaných testů u stejné osoby a bez rozdílu způsobu úhrady, tedy včetně samoplátců) na původce onemocnění COVID‑19 za celou ČR (kumulativně od 27. 1. 2020) podle hlášení laboratoří. S ohledem na fakt, že hlášení o provedených testech mají určité zpoždění oproti reálnému stavu, se mohou denní záznamy zpětně mírně měnit právě z důvodu průběžného doplňování.

Vysvětlení k rozdílům mezi PCR testem, antigenním testem a testem na protilátky naleznete např. na COVID Portálu.

Kromě typu testu rozlišujeme i jeho důvod indikace, tedy proč byl daný test proveden:

• Diagnostické indikace. Indikace PCR testů pro pacienty s příznaky na základě primární diagnostiky praktickým lékařem, ambulantním specialistou, nebo klinická indikace nemocniční symptomatickým pacientům, pacientům v závažném stavu apod. a dále antigenní testy v případech, kdy není rychle dostupné PCR.
• Epidemiologické indikace. Testy indikované z epidemiologického důvodu, kdy byl jedinec v kontaktu s nakaženým, v návaznosti na trasování daného jedince a jeho rizikových kontaktů.
• Testy preventivní a testy z plošného testování. Do této skupiny patří testy indikované k preventivnímu vyšetření pro rizikové jedince, pro kritickou infrastrukturu státu či plošný screening v rámci komunitního testování populace a také antigenní a PCR testy u asymptomatických jedinců pro poskytovatele zdravotních a sociálních služeb.

Právě důvod indikace testu do značné míry následně determinuje podíl pozitivních případů v dané skupině testů. U diagnostických indikací lze očekávat největší podíl osob s pozitivním výsledkem, protože zde vyšetřujeme jedince s příznaky onemocnění. Naopak u celoplošného testování vyšetřujeme populaci bez symptomů onemocnění a podíl pozitivních zde bude výrazně nižší. Proto uvedené tři skupiny indikací hodnotíme samostatně.

---

Pozitivní výsledek testu

Pozitivita na SARS-CoV-2 může být v současnosti identifikována následujícími způsoby:

• Pozitivní PCR test (symptomatický i asymptomatický pacient)
• Pozitivní antigenní test u symptomatického pacienta
• Pozitivní antigenní test u asymptomatického pacienta, který je následně potvrzen pozitivním PCR testem

Každý pozitivní člověk je do počtu pozitivních počítán pouze jednou, opakované pozitivity jsou dosud řešeny individuálně ve spolupráci KHS a SZU.

---

Potvrzené případy celkem

Celkový počet osob dosud pozitivně testovaných na původce onemocnění COVID‑19 (kumulativně od 1. 3. 2020) dle hlášení KHS a dle pozitivních nálezů laboratoří, které jsou určeny pro další šetření.

Údaj Přehled osob s laboratorně prokázaným onemocněním COVID-19 dle hlášení KHS a laboratoří (na titulní stránce a na stránkách Krajské zpravodajství a Kumulativní přehledy) je založen na hlášeních krajských hygienických stanic a pověřených laboratoří z důvodu nutnosti publikovat aktuální souhrnná data. Tyto přehledy jsou uváděny k datu hlášení do systému a historicky se tedy nemění (případné opravy tedy nejsou do již publikovaných výstupů promítnuty). Oproti tomu sekce Přehledy dle KHS obsahuje pouze ověřené záznamy dle hlášení krajských hygienických stanic, kde probíhá validace a průběžné doplňování hlášení.

---

Aktivní případy (prevalence)

Mezi aktivní případy jsou započítávány všechny osoby pozitivně testované na přítomnost viru SARS-CoV-2 (v daném dni nebo v předcházejících dnech), které jsou k danému datu vedeny ve statistikách stále jako nemocné či pozitivní, tj. nebyly dosud označeny za vyléčené ani nezemřely. Jedná se o dopočítaný parametr, který získáme odečtením celkového počtu vyléčených a celkového počtu zemřelých od celkového počtu nakažených (vše za celou dobu epidemie od 1. 3. 2020).

Celkový počet aktuálně aktivních případů si lze také představit jako vanu napuštěnou vodou, do níž neustále přitéká nová kapalina (nové případy pozitivně testovaných neboli incidence), ale zároveň část odtéká (vyléčení a zemřelí). Detailnější vysvětlení je k dispozici v angličtině např. v článku Incidence vs prevalence and the epidemiologist’s bathtub.

---

Vyléčení

Jako vyléčené jsou označeny osoby, které byly pozitivně laboratorně testovány metodou PCR na přítomnost viru SARS-CoV-2 (původce onemocnění COVID‑19) bez ohledu na klinický průběh nemoci a případně aplikovanou léčbu a následně splnily pravidla pro prohlášení za vyléčené a neinfekční (obvykle nejdříve 10 dnů od prvního pozitivního PCR testu a zároveň nejméně 3 dny bez symptomů, blíže viz algoritmus testování, izolace a karantény).

---

Úmrtí

Uvedená statistika počtu úmrtí osob (dále jen „počet úmrtí“) vychází z datového zdroje ISIN (Informační systém infekčních nemocí, ISIN) a obsahuje úmrtí osob, které byly pozitivně testovány na přítomnost původce onemocnění SARS-CoV-2 (metodou PCR), bez ohledu na to, jaké byly příčiny jejich úmrtí, a k jejichž úmrtí došlo dříve, než byly v databázi ISIN označeny za vyléčené.

Není zde zohledňována příčina smrti, která je vykazována lékaři prostřednictvím Listu o prohlídce zemřelého, neboť tyto informace je nutné vyhodnotit a validovat podle mezinárodních doporučení a standardů ve spolupráci s Českým statistickým úřadem. Vyhodnocení těchto úmrtí z pohledu statistiky příčin smrti je zvláště v případě COVID-19 složitým procesem s ohledem na častý souběh mnoha dalších zdravotních komplikací. Zároveň informace zjištěné ze systému Listu o prohlídce zemřelého jsou běžně zpracovávány až za delší časové období zpětně a nelze je průběžně s daty z ISIN kombinovat.

V počtu úmrtí průběžně zveřejňovaných z Informačního systému infekčních nemocí jsou zahrnuty:

• osoby, k jejichž úmrtí došlo v rámci hospitalizace i mimo ni,
• osoby, které byly jako pozitivní označeny až na základě testování provedeného po smrti,
• osoby, k jejichž úmrtí došlo z jiných příčin, než je COVID-19, včetně vnějších příčin (tyto případy však jsou velmi málo četné).

V počtu úmrtí průběžně zveřejňovaných z Informačního systému infekčních nemocí nejsou zahrnuty:

• osoby, které zemřely s klinickými příznaky onemocnění COVID-19, u nichž však nebyl původce onemocnění COVID-­19 potvrzen laboratorně,
• osoby, u nichž došlo ke zotavení z onemocnění COVID-19 a zemřely později z jiných příčin

S ohledem na fakt, že vykazování úmrtí má určité zpoždění oproti reálnému stavu z důvodu validace a uzavírání případů krajských hygienických stanic, se mohou denní záznamy zpětně měnit právě z důvodu průběžného doplňování.

Více informací o metodice a zpracování dat o zemřelých v souvislosti s onemocněním COVID-19 je k dispozici zde.

Pokyny pro správnou certifikaci úmrtí dle WHO na LPZ jsou uvedeny zde.

---

Aktuálně hospitalizovaní

Aktuální počet hospitalizovaných osob s laboratorně prokázaným onemocněním COVID‑19 dle průběžného hlášení nemocnic bez ohledu na to, zda je důvodem hospitalizace onemocnění COVID-19. V přehledech uvádíme celkové počty hospitalizovaných osob s COVID-19 a počty osob, které jsou v těžkém stavu a/nebo vyžadují intenzivní péči na jednotkách intenzivní péče.

Jestliže má hospitalizovaný pacient po prodělání onemocnění COVID-19 negativní test, ale jeho stav nadále vyžaduje hospitalizaci na standardním lůžku nebo lůžku intenzivní péče (např. kvůli zápalu plic či jiné zdravotní komplikaci), není nadále zahrnut ve statistikách aktuálně pozitivních a hospitalizovaných s COVID-19, nicméně lůžko je v přehledu kapacit lůžkové péče samozřejmě nadále vedeno jako obsazené.

---

Věk, věková skupina

Ve vizualizacích a datových sadách je uváděn přesný věk osoby nebo příslušnost k určité věkové skupině. Věk osoby je obvykle do systému zadán příslušnou KHS nebo nemocnicí. Pokud není parametr vyplněn, dopočítává se věk jako rozdíl mezi rokem provedení testu či hospitalizace a rokem narození.