Aktuální epidemiologická situace: Česká republika

27. listopadu 2020

Aktuálně již na území ČR nepozorujeme tak výrazné poklesy v republikovém měřítku v počtu případů jako v přecházejícím týdnu hodnocení, kdy docházelo ke kontinuálnímu poklesu, čísla jsou stabilizovaná a pohybují se okolo hodnot minulého týdne, v denním průměr okolo 4 500 případů celkově, s občasnými výkyvy směrem nahoru a směrem dolů, zde zejména o víkendu pozorujeme nižší počty, což má zejména souvislost s objemem testování. Z celkového pohledu na aktuální epidemiologickou situaci, i když nepozorujeme rizikové aspekty, které by signalizovali nějakou eskalaci nebo opětovný negativní vzestup počtu nově diagnostikovaných případů z celkového pohledu na počty diagnostikovaných případů za celou ČR, tak se stále jedná o vysoké denní záchyty laboratorně nahlášených případů onemocnění COVID19. Aktuálně nejvyšší hodnoty, tj. více než 500 případů denně v průměru posledního týdne (průměrná hodnota za 7 dní), zaznamenáváme i nadále v kraji Středočeském a Moravskoslezském, v posledních dnech pozorujeme navíc rizikové aspekty co do počtu nově diagnostikovaných případů v kraji Vysočina a v Pardubickém kraji, kde jsou rovněž v přepočtu na 100 tisíc obyvatel nejvyšší počty případů u seniorní skupiny., situace je oproti minulém týdnu zhoršená i v kraji Královehradeckém a Karlovarském, v obou těchto krajích je vysoká pozitivita podílu testů. V Jihomoravském jsou rizikovým faktorem i stále vysoké počty aktuálních hospitalizací, včetně hospitalizací na JIP. V dalším z hodnocených faktorů protiepidemického systému, tj. podílu pozitivních testů, pokračuje mírný pokles aktuálně je tato hodnota okolo 22 %, což je ale stále velmi vysoká hodnota, která i nadále značí komunitní šíření.

Co se týče věkové struktury případů, i nadále platí, že z větší části jsou případy zaznamenávány u mladší a střední generace, s převážně bezpříznakovým nebo mírným průběhem onemocnění, bohužel však i nadále je zaznamenáván vyšší počet nově diagnostikovaných případů ve zranitelných/seniorních skupinách obyvatel, kterých je aktuálně v podílu z denních okolo 21 %, číselně se průměrná denní hodnota pohybuje okolo 900 případů (průměrná hodnota za 7 dní), což vzhledem k časté polymorbiditě, tj. stavu kdy pacient trpí více chronickými onemocněními zároveň, která znamená vyšší pravděpodobnost hospitalizace, včetně hospitalizací na jednotkách intenzivní péče stále velmi vysoké číslo. Při pohledu na aktuální čísla hospitalizací na celorepublikové úrovni se dle současného vývoje zdají jako již poměrně stabilizovaná a aktuálně dochází ve většině krajů k poklesu nebo stagnaci hospitalizací, a to i na jednotkách intenzivní péče, ale jak již bylo zmíněno výše, vzhledem ke stále výraznému počtu nově diagnostikovaných případů v seniorní skupině a četnosti clusterů v zařízeních poskytovatelů sociálních služeb a ve zdravotnických zařízeních je toto číslo velmi křehké, a tak může počet hospitalizací opětovně narůstat, klíčovým parametrem jsou zejména počty osob hospitalizovaných v těžkém stavu a na jednotkách intenzivní péče, které se stále drží nad hodnotou 800.

Výhledově lze očekávat, že hodnoty denních nárůstu případů za dodržení současně nastavených opatření, tj. zejména omezení mobility obyvatel zamezující vyšší kumulaci osob na jednom místě v jeden čas, budou postupně klesat, ne však tak výrazně jako v týdnech minulých, a v nejbližších dnech se tak budou pohybovat okolo současných hodnot s možnými mírnými výkyvy směrem nahoru i dolů od průměru, a to vzhledem ke stálé vysokému podílu pozitivních testů. Klíčovým faktorem tak pro další vývoj je podíl pozitivních testů na celkovém počtu provedených testů, pokud toto číslo klesat a bude zachován současný objem testů, bude to signál o zlepšení epidemiologické situace. Zatím i přes pokles můžeme vzhledem ke stále velmi vysokému podílů záchytů hovořit o pomalém brždění epidemie.

Za stále rizikové vzhledem k vývoji epidemiologické situace, nejen v počtu denní přírůstků, ale zejména v počtu hospitalizací jsou považovány výskyty případů ve zdravotnických zařízeních a v zařízeních poskytovatelů sociální služeb, které následně vyúsťují nejen ve vyšší počet diagnostikovaných případů u zdravotníků a sociálních pracovníků, ale v případě průniku do domovů pro seniory, také ve zvýšené riziko nových hospitalizací, včetně hospitalizaci v těžkém stavu, jelikož se povětšinou jedná o polymorbidní pacienty, u nichž COVID19 může výrazně zhoršit průběh základního onemocnění a tíži jejich zdravotního stavu.

20. listopadu 2020

I přes pokles případů ve srovnání s čísly minulého týdne i nadále pozorujeme vyšší denní záchyty laboratorně nahlášených případů onemocnění COVID19, které však mají již ve většině krajů sestupný trend a počty nových přírůstků kontinuálně klesají, s občasnými výkyvy směrem nahoru v některých krajích. Aktuálně nejvyšší hodnoty, tj. více než 500 případů denně v průměru posledního týdne (průměrná hodnota za 7 dní), zaznamenáváme i nadále v kraji Středočeském, Jihomoravském a Moravskoslezském. V Jihomoravském jsou rizikovým faktorem i stále vysoké počty aktuálních hospitalizací, včetně hospitalizací na JIP. V posledním týdnů rovněž zaznamenáváme pokles v procentu pozitivních záchytů z celkového počtu provedených testů, aktuálně je tato hodnota okolo 25 %, což je ale stále velmi vysoká hodnota.

Co se týče věkové struktury případů, i nadále platí, že z větší části jsou případy zaznamenávány u mladší a střední generace, s převážně bezpříznakovým nebo mírným průběhem onemocnění, bohužel však i nadále je zaznamenáván vyšší počet nově diagnostikovaných případů ve zranitelných/seniorních skupinách obyvatel, kterých je aktuálně v podílu z denních okolo 21 %, a vzhledem k časté polymorbiditě, je u této skupiny vyšší pravděpodobnost hospitalizace, včetně hospitalizací na jednotkách intenzivní péče. I když se celková aktuální čísla hospitalizací dle současného vývoje zdají jako již poměrně stabilizovaná a aktuálně dochází ve většině krajů k poklesu nebo stagnaci hospitalizací, a to i na jednotkách intenzivní péče, tak vzhledem ke stále výraznému počtu nově diagnostikovaných případů v seniorní skupině a četnosti clusterů v zařízeních poskytovatelů sociálních služeb a ve zdravotnických zařízeních je toto číslo velmi křehké, a tak může počet hospitalizací opětovně narůstat, klíčovým parametrem jsou zejména počty osob hospitalizovaných v těžkém stavu a na jednotkách intenzivní péče, které se stále drží nad hodnotou 1000.

Výhledově lze očekávat, že hodnoty denních nárůstu případů za dodržení současně nastavených opatření, tj. zejména omezení mobility obyvatel zamezující vyšší kumulaci osob na jednom místě v jeden čas, budou postupně klesat, v nejbližších dnech se budou pohybovat okolo současných hodnot s možnými mírnými výkyvy směrem nahoru i dolů od průměru. Klíčovým faktorem pro další vývoj je podíl pozitivních testů na celkovém počtu provedených testů, pokud toto číslo bude i nadále klesat a bude zachován současný objem testů, bude to signál o zlepšení epidemiologické situace. Zatím i přes pokles můžeme vzhledem ke stále velmi vysokému podílů záchytů hovořit o pomalém brždění epidemie.

Za stále rizikové vzhledem k vývoji epidemiologické situace, nejen v počtu denní přírůstků, ale zejména v počtu hospitalizací jsou považovány výskyty případů ve zdravotnických zařízeních a v zařízeních poskytovatelů sociální služeb, které následně vyúsťují nejen ve vyšší počet diagnostikovaných případů u zdravotníků a sociálních pracovníků, ale v případě průniku do domovů pro seniory, také ve zvýšené riziko nových hospitalizací, včetně hospitalizaci v těžkém stavu, jelikož se povětšinou jedná o polymorbidní pacienty, u nichž COVID19 může výrazně zhoršit průběh základního onemocnění a tíži jejich zdravotního stavu.


Domů