CZ0100: Praha

Týdenní souhrn denně analyzovaného rizikového skóre ^{(průměr, minimum, maximum) 1}: 2,9 (2–6)

Platná epidemiologická opatření

S účinností od 12. 10. 2020 do dovolání se na území hl. m. Prahy nařizuje poskytovatelům v zařízeních sociálních služeb a následné péče přijímat nové klienty pouze na základě negativního RT-PCR testu na přítomnost koronaviru SARS-CoV-2 těchto klientů. Dodatečné informace k platným epidemiologickým opatřením pro okres Praha .

Komentář epidemiologa (sekce hlavní hygieničky, MZ ČR)

Na území hlavního města Prahy (HMP) dochází k pozvolnému poklesu případů onemocnění COVID19, průměrný denní přírůstek v sedmidenním horizontu je 850 případů (v přepočtu na 100 tisíc obyvatel 70případů), tento pokles se již projevuje ve sledovaném parametru počtu případů za 14 dní, aktuálně tato hodnota v Praze okolo 1 200 případů na 100 tisíc obyvatel, což je zhruba o 10% méně než v týdnu předchozím, ještě markantnější rozdíl je u 7denních počtů, týdenní nárůst / 100 000 obyvatel je 492 případů, což představuje v % předchozího týdne, 67.4%. Bohužel i přes tento příznivý trend a celková čísla, neklesá počet nově diagnostikovaných případů u osob seniorního věku, čímž je navyšován podíl této věkové skupiny na celkovém počtu případů v Praze, aktuálně cca jedna pětina denních počtu případů v Praze je hlášena u osob starších 65 let, v posledních dnech až jedna čtvrtina. Přes tento mírně příznivý trend posledních dní i nadále je hlášen vysoký počet případů u nichž není znám zdroj nákazy, což ukazuje na přetrvávající komunitní šíření onemocnění a potenciál dalšího šíření onemocnění v populaci je tak i nadále velmi vysoký, onemocnění masivně prochází populací napříč všemi věkovými kategoriemi, toto dokladuje i vysoký počet pozitivních záchytů na počet testovaných osob (25 %). Co se týče věkové struktury případů, tak i nadále platí, že z větší části jsou případy zaznamenávány u mladší a střední generace, s převážně bezpříznakovým nebo mírným průběhem onemocnění, bohužel však vzhledem k vysokému počtu nově diagnostikovaných případů přibývá počet případů ve zranitelných/seniorních skupinách obyvatel, což sebou přináší i vyšší počet hospitalizovaných osob, včetně hospitalizací na jednotkách intenzivní péče, tj. pacientů v těžkém stavu. Negativním aspektem je nárůst podílu případů u osob starších 65 let, který se pohybuje okolo 21 % z celkového počtu případů hlášených v HMP. Primárně jsou zaznamenávaný případy v souvislosti s výskytem v rodině nebo na pracovišti. Rizikový a negativním aspektem je narůstající počet záchytu ve zdravotnických zařízeních a v zařízeních poskytovatelů sociální služeb, a to jak u zdravotníků/sociálních pracovníků, tak u pacientů/klientů, což společně s vysokým přírůstky v seniorní populaci a často polymorbidním stavem klientů zařízení, vede k zvýšenému počtu nových hospitalizací, včetně hospitalizací na JIP. Epidemiologická situace ve výskytu onemocnění COVID19 je v HMP i nadále zhoršená a vykazuje všechny znaky komunitního přenosu, což společně s vysokými denními přírůstky, včetně záchytu u seniorní populace a nárustem počtu hospitalizací, včetně hospitalizací v těžkém stavu, řadí Prahu nadále do stupně pohotovosti III, tzv. červené zóny.

CZ0201: Benešov

Týdenní souhrn denně analyzovaného rizikového skóre ^{(průměr, minimum, maximum) 1}: 3,7 (2–6)

Komentář epidemiologa (sekce hlavní hygieničky, MZ ČR)

Ve Středočeském kraji je epidemiologická situace ve výskytu onemocnění COVID19 výrazně zhoršená, denní přírůstky jsou nejvyšší v ČR, což dokladuje průměrný denní přírůstek, který je aktuálně na hodnotě 1480 (7denní průměr). Toto vysoké číslo, se následně promítá i do hodnot jak 7denní (734 případů 100 tisíc obyvatel), tak 14denní incidence (1 580 případů 100 tisíc obyvatel), i když jsou tyto hodnoty o něco nižší než předchozích týdnů (86.9 % předchozího týdne), tak se nedá hovořit o nějakém výrazném zlepšení situace, jelikož denní počty jsou nadále velmi vysoké, včetně záchytu v seniorní skupině, podíl na celkovém počtu případů je v této skupině 17 % a denní průměr za 7 dní je u této kategorie 250 případů. U okresů se podíl u věkové kategorie 65+ se pohybuje v rozmezí 10 až 22 % z celkového počtu případů, nejvyšší záchyty v seniorní skupině Příbram, Mělník a Kladno. I nadále je pozorován přetrvávající komunitní přenos Středočeského kraje, to znamená stále vysoký počet případů, u nichž není znám zdroj nákazy. Znepokojujícím aspektem je nárůst počtu výskytů a pozitivních záchytů v zařízeních poskytovatelů sociálních služeb, což znamená výrazný zásah do zranitelné skupiny a nese to sebou výrazný potenciál dalšího šíření onemocnění v těchto zařízení, a to jak u personálu tak i klientů, vzhledem ke zdravotnímu stavu a vysokému věku klientů, může dojít v případě pozitivity dojít ke zhoršení základního onemocnění a nutné hospitalizaci nezřídka kdy i s nutností překladu na jednotku intenzivní péče, což může progredovat do tlaku na kapacity lůžkové a intenzivní péče. Zvýšený počet záchytů u personálu pak může vést k omezení péče. Zhoršená epidemiologická situace a nárůst počtu případů, včetně počtu případů hlášených u seniorní populace zvyšuje kontinuálně počty hospitalizovaných osob, včetně hospitalizací na jednotkách intenzivní péče. Vzhledem k významnému nárůstu počtu diagnostikovaných případů a tím souvisejících indikací k laboratornímu vyšetření u epidemiologických významných kontaktů v posledních dnech a tím zvýšenému testování se dá očekávat nárůst počtu případů i v následujících dnech. Na základě analýzy příslušných parametrů pro zařazení do jednotlivých stupňů pohotovosti, včetně epidemiologických kritérií bylo rozhodnuto, že vzhledem k výrazně zhoršené aktuální epidemiologické situaci na území Středočeského kraje kde ve většině okresů již probíhá komunitní přenos nemocnění a ostatní hodnocené parametry, tj. denní přírůstky, počty případů u seniorní populace, výskyty ve zdravotnických zařízení a v zařízeních poskytovatelů sociálních služeb vykazují nárůst, že Středočeský kraj bude i nadále řazen do stupně pohotovosti III, tzv. červené zóny.

CZ0202: Beroun

Týdenní souhrn denně analyzovaného rizikového skóre ^{(průměr, minimum, maximum) 1}: 4,0 (2–6)

Komentář epidemiologa (sekce hlavní hygieničky, MZ ČR)

Ve Středočeském kraji je epidemiologická situace ve výskytu onemocnění COVID19 výrazně zhoršená, denní přírůstky jsou nejvyšší v ČR, což dokladuje průměrný denní přírůstek, který je aktuálně na hodnotě 1480 (7denní průměr). Toto vysoké číslo, se následně promítá i do hodnot jak 7denní (734 případů 100 tisíc obyvatel), tak 14denní incidence (1 580 případů 100 tisíc obyvatel), i když jsou tyto hodnoty o něco nižší než předchozích týdnů (86.9 % předchozího týdne), tak se nedá hovořit o nějakém výrazném zlepšení situace, jelikož denní počty jsou nadále velmi vysoké, včetně záchytu v seniorní skupině, podíl na celkovém počtu případů je v této skupině 17 % a denní průměr za 7 dní je u této kategorie 250 případů. U okresů se podíl u věkové kategorie 65+ se pohybuje v rozmezí 10 až 22 % z celkového počtu případů, nejvyšší záchyty v seniorní skupině Příbram, Mělník a Kladno. I nadále je pozorován přetrvávající komunitní přenos Středočeského kraje, to znamená stále vysoký počet případů, u nichž není znám zdroj nákazy. Znepokojujícím aspektem je nárůst počtu výskytů a pozitivních záchytů v zařízeních poskytovatelů sociálních služeb, což znamená výrazný zásah do zranitelné skupiny a nese to sebou výrazný potenciál dalšího šíření onemocnění v těchto zařízení, a to jak u personálu tak i klientů, vzhledem ke zdravotnímu stavu a vysokému věku klientů, může dojít v případě pozitivity dojít ke zhoršení základního onemocnění a nutné hospitalizaci nezřídka kdy i s nutností překladu na jednotku intenzivní péče, což může progredovat do tlaku na kapacity lůžkové a intenzivní péče. Zvýšený počet záchytů u personálu pak může vést k omezení péče. Zhoršená epidemiologická situace a nárůst počtu případů, včetně počtu případů hlášených u seniorní populace zvyšuje kontinuálně počty hospitalizovaných osob, včetně hospitalizací na jednotkách intenzivní péče. Vzhledem k významnému nárůstu počtu diagnostikovaných případů a tím souvisejících indikací k laboratornímu vyšetření u epidemiologických významných kontaktů v posledních dnech a tím zvýšenému testování se dá očekávat nárůst počtu případů i v následujících dnech. Na základě analýzy příslušných parametrů pro zařazení do jednotlivých stupňů pohotovosti, včetně epidemiologických kritérií bylo rozhodnuto, že vzhledem k výrazně zhoršené aktuální epidemiologické situaci na území Středočeského kraje kde ve většině okresů již probíhá komunitní přenos nemocnění a ostatní hodnocené parametry, tj. denní přírůstky, počty případů u seniorní populace, výskyty ve zdravotnických zařízení a v zařízeních poskytovatelů sociálních služeb vykazují nárůst, že Středočeský kraj bude i nadále řazen do stupně pohotovosti III, tzv. červené zóny.

CZ0203: Kladno

Týdenní souhrn denně analyzovaného rizikového skóre ^{(průměr, minimum, maximum) 1}: 3,3 (2–6)

Komentář epidemiologa (sekce hlavní hygieničky, MZ ČR)

Ve Středočeském kraji je epidemiologická situace ve výskytu onemocnění COVID19 výrazně zhoršená, denní přírůstky jsou nejvyšší v ČR, což dokladuje průměrný denní přírůstek, který je aktuálně na hodnotě 1480 (7denní průměr). Toto vysoké číslo, se následně promítá i do hodnot jak 7denní (734 případů 100 tisíc obyvatel), tak 14denní incidence (1 580 případů 100 tisíc obyvatel), i když jsou tyto hodnoty o něco nižší než předchozích týdnů (86.9 % předchozího týdne), tak se nedá hovořit o nějakém výrazném zlepšení situace, jelikož denní počty jsou nadále velmi vysoké, včetně záchytu v seniorní skupině, podíl na celkovém počtu případů je v této skupině 17 % a denní průměr za 7 dní je u této kategorie 250 případů. U okresů se podíl u věkové kategorie 65+ se pohybuje v rozmezí 10 až 22 % z celkového počtu případů, nejvyšší záchyty v seniorní skupině Příbram, Mělník a Kladno. I nadále je pozorován přetrvávající komunitní přenos Středočeského kraje, to znamená stále vysoký počet případů, u nichž není znám zdroj nákazy. Znepokojujícím aspektem je nárůst počtu výskytů a pozitivních záchytů v zařízeních poskytovatelů sociálních služeb, což znamená výrazný zásah do zranitelné skupiny a nese to sebou výrazný potenciál dalšího šíření onemocnění v těchto zařízení, a to jak u personálu tak i klientů, vzhledem ke zdravotnímu stavu a vysokému věku klientů, může dojít v případě pozitivity dojít ke zhoršení základního onemocnění a nutné hospitalizaci nezřídka kdy i s nutností překladu na jednotku intenzivní péče, což může progredovat do tlaku na kapacity lůžkové a intenzivní péče. Zvýšený počet záchytů u personálu pak může vést k omezení péče. Zhoršená epidemiologická situace a nárůst počtu případů, včetně počtu případů hlášených u seniorní populace zvyšuje kontinuálně počty hospitalizovaných osob, včetně hospitalizací na jednotkách intenzivní péče. Vzhledem k významnému nárůstu počtu diagnostikovaných případů a tím souvisejících indikací k laboratornímu vyšetření u epidemiologických významných kontaktů v posledních dnech a tím zvýšenému testování se dá očekávat nárůst počtu případů i v následujících dnech. Na základě analýzy příslušných parametrů pro zařazení do jednotlivých stupňů pohotovosti, včetně epidemiologických kritérií bylo rozhodnuto, že vzhledem k výrazně zhoršené aktuální epidemiologické situaci na území Středočeského kraje kde ve většině okresů již probíhá komunitní přenos nemocnění a ostatní hodnocené parametry, tj. denní přírůstky, počty případů u seniorní populace, výskyty ve zdravotnických zařízení a v zařízeních poskytovatelů sociálních služeb vykazují nárůst, že Středočeský kraj bude i nadále řazen do stupně pohotovosti III, tzv. červené zóny.

CZ0204: Kolín

Týdenní souhrn denně analyzovaného rizikového skóre ^{(průměr, minimum, maximum) 1}: 3,9 (2–6)

Komentář epidemiologa (sekce hlavní hygieničky, MZ ČR)

Ve Středočeském kraji je epidemiologická situace ve výskytu onemocnění COVID19 výrazně zhoršená, denní přírůstky jsou nejvyšší v ČR, což dokladuje průměrný denní přírůstek, který je aktuálně na hodnotě 1480 (7denní průměr). Toto vysoké číslo, se následně promítá i do hodnot jak 7denní (734 případů 100 tisíc obyvatel), tak 14denní incidence (1 580 případů 100 tisíc obyvatel), i když jsou tyto hodnoty o něco nižší než předchozích týdnů (86.9 % předchozího týdne), tak se nedá hovořit o nějakém výrazném zlepšení situace, jelikož denní počty jsou nadále velmi vysoké, včetně záchytu v seniorní skupině, podíl na celkovém počtu případů je v této skupině 17 % a denní průměr za 7 dní je u této kategorie 250 případů. U okresů se podíl u věkové kategorie 65+ se pohybuje v rozmezí 10 až 22 % z celkového počtu případů, nejvyšší záchyty v seniorní skupině Příbram, Mělník a Kladno. I nadále je pozorován přetrvávající komunitní přenos Středočeského kraje, to znamená stále vysoký počet případů, u nichž není znám zdroj nákazy. Znepokojujícím aspektem je nárůst počtu výskytů a pozitivních záchytů v zařízeních poskytovatelů sociálních služeb, což znamená výrazný zásah do zranitelné skupiny a nese to sebou výrazný potenciál dalšího šíření onemocnění v těchto zařízení, a to jak u personálu tak i klientů, vzhledem ke zdravotnímu stavu a vysokému věku klientů, může dojít v případě pozitivity dojít ke zhoršení základního onemocnění a nutné hospitalizaci nezřídka kdy i s nutností překladu na jednotku intenzivní péče, což může progredovat do tlaku na kapacity lůžkové a intenzivní péče. Zvýšený počet záchytů u personálu pak může vést k omezení péče. Zhoršená epidemiologická situace a nárůst počtu případů, včetně počtu případů hlášených u seniorní populace zvyšuje kontinuálně počty hospitalizovaných osob, včetně hospitalizací na jednotkách intenzivní péče. Vzhledem k významnému nárůstu počtu diagnostikovaných případů a tím souvisejících indikací k laboratornímu vyšetření u epidemiologických významných kontaktů v posledních dnech a tím zvýšenému testování se dá očekávat nárůst počtu případů i v následujících dnech. Na základě analýzy příslušných parametrů pro zařazení do jednotlivých stupňů pohotovosti, včetně epidemiologických kritérií bylo rozhodnuto, že vzhledem k výrazně zhoršené aktuální epidemiologické situaci na území Středočeského kraje kde ve většině okresů již probíhá komunitní přenos nemocnění a ostatní hodnocené parametry, tj. denní přírůstky, počty případů u seniorní populace, výskyty ve zdravotnických zařízení a v zařízeních poskytovatelů sociálních služeb vykazují nárůst, že Středočeský kraj bude i nadále řazen do stupně pohotovosti III, tzv. červené zóny.

CZ0205: Kutná Hora

Týdenní souhrn denně analyzovaného rizikového skóre ^{(průměr, minimum, maximum) 1}: 3,4 (2–6)

Komentář epidemiologa (sekce hlavní hygieničky, MZ ČR)

Ve Středočeském kraji je epidemiologická situace ve výskytu onemocnění COVID19 výrazně zhoršená, denní přírůstky jsou nejvyšší v ČR, což dokladuje průměrný denní přírůstek, který je aktuálně na hodnotě 1480 (7denní průměr). Toto vysoké číslo, se následně promítá i do hodnot jak 7denní (734 případů 100 tisíc obyvatel), tak 14denní incidence (1 580 případů 100 tisíc obyvatel), i když jsou tyto hodnoty o něco nižší než předchozích týdnů (86.9 % předchozího týdne), tak se nedá hovořit o nějakém výrazném zlepšení situace, jelikož denní počty jsou nadále velmi vysoké, včetně záchytu v seniorní skupině, podíl na celkovém počtu případů je v této skupině 17 % a denní průměr za 7 dní je u této kategorie 250 případů. U okresů se podíl u věkové kategorie 65+ se pohybuje v rozmezí 10 až 22 % z celkového počtu případů, nejvyšší záchyty v seniorní skupině Příbram, Mělník a Kladno. I nadále je pozorován přetrvávající komunitní přenos Středočeského kraje, to znamená stále vysoký počet případů, u nichž není znám zdroj nákazy. Znepokojujícím aspektem je nárůst počtu výskytů a pozitivních záchytů v zařízeních poskytovatelů sociálních služeb, což znamená výrazný zásah do zranitelné skupiny a nese to sebou výrazný potenciál dalšího šíření onemocnění v těchto zařízení, a to jak u personálu tak i klientů, vzhledem ke zdravotnímu stavu a vysokému věku klientů, může dojít v případě pozitivity dojít ke zhoršení základního onemocnění a nutné hospitalizaci nezřídka kdy i s nutností překladu na jednotku intenzivní péče, což může progredovat do tlaku na kapacity lůžkové a intenzivní péče. Zvýšený počet záchytů u personálu pak může vést k omezení péče. Zhoršená epidemiologická situace a nárůst počtu případů, včetně počtu případů hlášených u seniorní populace zvyšuje kontinuálně počty hospitalizovaných osob, včetně hospitalizací na jednotkách intenzivní péče. Vzhledem k významnému nárůstu počtu diagnostikovaných případů a tím souvisejících indikací k laboratornímu vyšetření u epidemiologických významných kontaktů v posledních dnech a tím zvýšenému testování se dá očekávat nárůst počtu případů i v následujících dnech. Na základě analýzy příslušných parametrů pro zařazení do jednotlivých stupňů pohotovosti, včetně epidemiologických kritérií bylo rozhodnuto, že vzhledem k výrazně zhoršené aktuální epidemiologické situaci na území Středočeského kraje kde ve většině okresů již probíhá komunitní přenos nemocnění a ostatní hodnocené parametry, tj. denní přírůstky, počty případů u seniorní populace, výskyty ve zdravotnických zařízení a v zařízeních poskytovatelů sociálních služeb vykazují nárůst, že Středočeský kraj bude i nadále řazen do stupně pohotovosti III, tzv. červené zóny.

CZ0206: Mělník

Týdenní souhrn denně analyzovaného rizikového skóre ^{(průměr, minimum, maximum) 1}: 3,4 (2–6)

Komentář epidemiologa (sekce hlavní hygieničky, MZ ČR)

Ve Středočeském kraji je epidemiologická situace ve výskytu onemocnění COVID19 výrazně zhoršená, denní přírůstky jsou nejvyšší v ČR, což dokladuje průměrný denní přírůstek, který je aktuálně na hodnotě 1480 (7denní průměr). Toto vysoké číslo, se následně promítá i do hodnot jak 7denní (734 případů 100 tisíc obyvatel), tak 14denní incidence (1 580 případů 100 tisíc obyvatel), i když jsou tyto hodnoty o něco nižší než předchozích týdnů (86.9 % předchozího týdne), tak se nedá hovořit o nějakém výrazném zlepšení situace, jelikož denní počty jsou nadále velmi vysoké, včetně záchytu v seniorní skupině, podíl na celkovém počtu případů je v této skupině 17 % a denní průměr za 7 dní je u této kategorie 250 případů. U okresů se podíl u věkové kategorie 65+ se pohybuje v rozmezí 10 až 22 % z celkového počtu případů, nejvyšší záchyty v seniorní skupině Příbram, Mělník a Kladno. I nadále je pozorován přetrvávající komunitní přenos Středočeského kraje, to znamená stále vysoký počet případů, u nichž není znám zdroj nákazy. Znepokojujícím aspektem je nárůst počtu výskytů a pozitivních záchytů v zařízeních poskytovatelů sociálních služeb, což znamená výrazný zásah do zranitelné skupiny a nese to sebou výrazný potenciál dalšího šíření onemocnění v těchto zařízení, a to jak u personálu tak i klientů, vzhledem ke zdravotnímu stavu a vysokému věku klientů, může dojít v případě pozitivity dojít ke zhoršení základního onemocnění a nutné hospitalizaci nezřídka kdy i s nutností překladu na jednotku intenzivní péče, což může progredovat do tlaku na kapacity lůžkové a intenzivní péče. Zvýšený počet záchytů u personálu pak může vést k omezení péče. Zhoršená epidemiologická situace a nárůst počtu případů, včetně počtu případů hlášených u seniorní populace zvyšuje kontinuálně počty hospitalizovaných osob, včetně hospitalizací na jednotkách intenzivní péče. Vzhledem k významnému nárůstu počtu diagnostikovaných případů a tím souvisejících indikací k laboratornímu vyšetření u epidemiologických významných kontaktů v posledních dnech a tím zvýšenému testování se dá očekávat nárůst počtu případů i v následujících dnech. Na základě analýzy příslušných parametrů pro zařazení do jednotlivých stupňů pohotovosti, včetně epidemiologických kritérií bylo rozhodnuto, že vzhledem k výrazně zhoršené aktuální epidemiologické situaci na území Středočeského kraje kde ve většině okresů již probíhá komunitní přenos nemocnění a ostatní hodnocené parametry, tj. denní přírůstky, počty případů u seniorní populace, výskyty ve zdravotnických zařízení a v zařízeních poskytovatelů sociálních služeb vykazují nárůst, že Středočeský kraj bude i nadále řazen do stupně pohotovosti III, tzv. červené zóny.

CZ0207: Mladá Boleslav

Týdenní souhrn denně analyzovaného rizikového skóre ^{(průměr, minimum, maximum) 1}: 3,1 (2–5)

Komentář epidemiologa (sekce hlavní hygieničky, MZ ČR)

Ve Středočeském kraji je epidemiologická situace ve výskytu onemocnění COVID19 výrazně zhoršená, denní přírůstky jsou nejvyšší v ČR, což dokladuje průměrný denní přírůstek, který je aktuálně na hodnotě 1480 (7denní průměr). Toto vysoké číslo, se následně promítá i do hodnot jak 7denní (734 případů 100 tisíc obyvatel), tak 14denní incidence (1 580 případů 100 tisíc obyvatel), i když jsou tyto hodnoty o něco nižší než předchozích týdnů (86.9 % předchozího týdne), tak se nedá hovořit o nějakém výrazném zlepšení situace, jelikož denní počty jsou nadále velmi vysoké, včetně záchytu v seniorní skupině, podíl na celkovém počtu případů je v této skupině 17 % a denní průměr za 7 dní je u této kategorie 250 případů. U okresů se podíl u věkové kategorie 65+ se pohybuje v rozmezí 10 až 22 % z celkového počtu případů, nejvyšší záchyty v seniorní skupině Příbram, Mělník a Kladno. I nadále je pozorován přetrvávající komunitní přenos Středočeského kraje, to znamená stále vysoký počet případů, u nichž není znám zdroj nákazy. Znepokojujícím aspektem je nárůst počtu výskytů a pozitivních záchytů v zařízeních poskytovatelů sociálních služeb, což znamená výrazný zásah do zranitelné skupiny a nese to sebou výrazný potenciál dalšího šíření onemocnění v těchto zařízení, a to jak u personálu tak i klientů, vzhledem ke zdravotnímu stavu a vysokému věku klientů, může dojít v případě pozitivity dojít ke zhoršení základního onemocnění a nutné hospitalizaci nezřídka kdy i s nutností překladu na jednotku intenzivní péče, což může progredovat do tlaku na kapacity lůžkové a intenzivní péče. Zvýšený počet záchytů u personálu pak může vést k omezení péče. Zhoršená epidemiologická situace a nárůst počtu případů, včetně počtu případů hlášených u seniorní populace zvyšuje kontinuálně počty hospitalizovaných osob, včetně hospitalizací na jednotkách intenzivní péče. Vzhledem k významnému nárůstu počtu diagnostikovaných případů a tím souvisejících indikací k laboratornímu vyšetření u epidemiologických významných kontaktů v posledních dnech a tím zvýšenému testování se dá očekávat nárůst počtu případů i v následujících dnech. Na základě analýzy příslušných parametrů pro zařazení do jednotlivých stupňů pohotovosti, včetně epidemiologických kritérií bylo rozhodnuto, že vzhledem k výrazně zhoršené aktuální epidemiologické situaci na území Středočeského kraje kde ve většině okresů již probíhá komunitní přenos nemocnění a ostatní hodnocené parametry, tj. denní přírůstky, počty případů u seniorní populace, výskyty ve zdravotnických zařízení a v zařízeních poskytovatelů sociálních služeb vykazují nárůst, že Středočeský kraj bude i nadále řazen do stupně pohotovosti III, tzv. červené zóny.

CZ0208: Nymburk

Týdenní souhrn denně analyzovaného rizikového skóre ^{(průměr, minimum, maximum) 1}: 3,3 (2–5)

Komentář epidemiologa (sekce hlavní hygieničky, MZ ČR)

Ve Středočeském kraji je epidemiologická situace ve výskytu onemocnění COVID19 výrazně zhoršená, denní přírůstky jsou nejvyšší v ČR, což dokladuje průměrný denní přírůstek, který je aktuálně na hodnotě 1480 (7denní průměr). Toto vysoké číslo, se následně promítá i do hodnot jak 7denní (734 případů 100 tisíc obyvatel), tak 14denní incidence (1 580 případů 100 tisíc obyvatel), i když jsou tyto hodnoty o něco nižší než předchozích týdnů (86.9 % předchozího týdne), tak se nedá hovořit o nějakém výrazném zlepšení situace, jelikož denní počty jsou nadále velmi vysoké, včetně záchytu v seniorní skupině, podíl na celkovém počtu případů je v této skupině 17 % a denní průměr za 7 dní je u této kategorie 250 případů. U okresů se podíl u věkové kategorie 65+ se pohybuje v rozmezí 10 až 22 % z celkového počtu případů, nejvyšší záchyty v seniorní skupině Příbram, Mělník a Kladno. I nadále je pozorován přetrvávající komunitní přenos Středočeského kraje, to znamená stále vysoký počet případů, u nichž není znám zdroj nákazy. Znepokojujícím aspektem je nárůst počtu výskytů a pozitivních záchytů v zařízeních poskytovatelů sociálních služeb, což znamená výrazný zásah do zranitelné skupiny a nese to sebou výrazný potenciál dalšího šíření onemocnění v těchto zařízení, a to jak u personálu tak i klientů, vzhledem ke zdravotnímu stavu a vysokému věku klientů, může dojít v případě pozitivity dojít ke zhoršení základního onemocnění a nutné hospitalizaci nezřídka kdy i s nutností překladu na jednotku intenzivní péče, což může progredovat do tlaku na kapacity lůžkové a intenzivní péče. Zvýšený počet záchytů u personálu pak může vést k omezení péče. Zhoršená epidemiologická situace a nárůst počtu případů, včetně počtu případů hlášených u seniorní populace zvyšuje kontinuálně počty hospitalizovaných osob, včetně hospitalizací na jednotkách intenzivní péče. Vzhledem k významnému nárůstu počtu diagnostikovaných případů a tím souvisejících indikací k laboratornímu vyšetření u epidemiologických významných kontaktů v posledních dnech a tím zvýšenému testování se dá očekávat nárůst počtu případů i v následujících dnech. Na základě analýzy příslušných parametrů pro zařazení do jednotlivých stupňů pohotovosti, včetně epidemiologických kritérií bylo rozhodnuto, že vzhledem k výrazně zhoršené aktuální epidemiologické situaci na území Středočeského kraje kde ve většině okresů již probíhá komunitní přenos nemocnění a ostatní hodnocené parametry, tj. denní přírůstky, počty případů u seniorní populace, výskyty ve zdravotnických zařízení a v zařízeních poskytovatelů sociálních služeb vykazují nárůst, že Středočeský kraj bude i nadále řazen do stupně pohotovosti III, tzv. červené zóny.

CZ0209: Praha-východ

Týdenní souhrn denně analyzovaného rizikového skóre ^{(průměr, minimum, maximum) 1}: 3,4 (2–5)

Komentář epidemiologa (sekce hlavní hygieničky, MZ ČR)

Ve Středočeském kraji je epidemiologická situace ve výskytu onemocnění COVID19 výrazně zhoršená, denní přírůstky jsou nejvyšší v ČR, což dokladuje průměrný denní přírůstek, který je aktuálně na hodnotě 1480 (7denní průměr). Toto vysoké číslo, se následně promítá i do hodnot jak 7denní (734 případů 100 tisíc obyvatel), tak 14denní incidence (1 580 případů 100 tisíc obyvatel), i když jsou tyto hodnoty o něco nižší než předchozích týdnů (86.9 % předchozího týdne), tak se nedá hovořit o nějakém výrazném zlepšení situace, jelikož denní počty jsou nadále velmi vysoké, včetně záchytu v seniorní skupině, podíl na celkovém počtu případů je v této skupině 17 % a denní průměr za 7 dní je u této kategorie 250 případů. U okresů se podíl u věkové kategorie 65+ se pohybuje v rozmezí 10 až 22 % z celkového počtu případů, nejvyšší záchyty v seniorní skupině Příbram, Mělník a Kladno. I nadále je pozorován přetrvávající komunitní přenos Středočeského kraje, to znamená stále vysoký počet případů, u nichž není znám zdroj nákazy. Znepokojujícím aspektem je nárůst počtu výskytů a pozitivních záchytů v zařízeních poskytovatelů sociálních služeb, což znamená výrazný zásah do zranitelné skupiny a nese to sebou výrazný potenciál dalšího šíření onemocnění v těchto zařízení, a to jak u personálu tak i klientů, vzhledem ke zdravotnímu stavu a vysokému věku klientů, může dojít v případě pozitivity dojít ke zhoršení základního onemocnění a nutné hospitalizaci nezřídka kdy i s nutností překladu na jednotku intenzivní péče, což může progredovat do tlaku na kapacity lůžkové a intenzivní péče. Zvýšený počet záchytů u personálu pak může vést k omezení péče. Zhoršená epidemiologická situace a nárůst počtu případů, včetně počtu případů hlášených u seniorní populace zvyšuje kontinuálně počty hospitalizovaných osob, včetně hospitalizací na jednotkách intenzivní péče. Vzhledem k významnému nárůstu počtu diagnostikovaných případů a tím souvisejících indikací k laboratornímu vyšetření u epidemiologických významných kontaktů v posledních dnech a tím zvýšenému testování se dá očekávat nárůst počtu případů i v následujících dnech. Na základě analýzy příslušných parametrů pro zařazení do jednotlivých stupňů pohotovosti, včetně epidemiologických kritérií bylo rozhodnuto, že vzhledem k výrazně zhoršené aktuální epidemiologické situaci na území Středočeského kraje kde ve většině okresů již probíhá komunitní přenos nemocnění a ostatní hodnocené parametry, tj. denní přírůstky, počty případů u seniorní populace, výskyty ve zdravotnických zařízení a v zařízeních poskytovatelů sociálních služeb vykazují nárůst, že Středočeský kraj bude i nadále řazen do stupně pohotovosti III, tzv. červené zóny.

CZ020A: Praha-západ

Týdenní souhrn denně analyzovaného rizikového skóre ^{(průměr, minimum, maximum) 1}: 3,4 (2–5)

Komentář epidemiologa (sekce hlavní hygieničky, MZ ČR)

Ve Středočeském kraji je epidemiologická situace ve výskytu onemocnění COVID19 výrazně zhoršená, denní přírůstky jsou nejvyšší v ČR, což dokladuje průměrný denní přírůstek, který je aktuálně na hodnotě 1480 (7denní průměr). Toto vysoké číslo, se následně promítá i do hodnot jak 7denní (734 případů 100 tisíc obyvatel), tak 14denní incidence (1 580 případů 100 tisíc obyvatel), i když jsou tyto hodnoty o něco nižší než předchozích týdnů (86.9 % předchozího týdne), tak se nedá hovořit o nějakém výrazném zlepšení situace, jelikož denní počty jsou nadále velmi vysoké, včetně záchytu v seniorní skupině, podíl na celkovém počtu případů je v této skupině 17 % a denní průměr za 7 dní je u této kategorie 250 případů. U okresů se podíl u věkové kategorie 65+ se pohybuje v rozmezí 10 až 22 % z celkového počtu případů, nejvyšší záchyty v seniorní skupině Příbram, Mělník a Kladno. I nadále je pozorován přetrvávající komunitní přenos Středočeského kraje, to znamená stále vysoký počet případů, u nichž není znám zdroj nákazy. Znepokojujícím aspektem je nárůst počtu výskytů a pozitivních záchytů v zařízeních poskytovatelů sociálních služeb, což znamená výrazný zásah do zranitelné skupiny a nese to sebou výrazný potenciál dalšího šíření onemocnění v těchto zařízení, a to jak u personálu tak i klientů, vzhledem ke zdravotnímu stavu a vysokému věku klientů, může dojít v případě pozitivity dojít ke zhoršení základního onemocnění a nutné hospitalizaci nezřídka kdy i s nutností překladu na jednotku intenzivní péče, což může progredovat do tlaku na kapacity lůžkové a intenzivní péče. Zvýšený počet záchytů u personálu pak může vést k omezení péče. Zhoršená epidemiologická situace a nárůst počtu případů, včetně počtu případů hlášených u seniorní populace zvyšuje kontinuálně počty hospitalizovaných osob, včetně hospitalizací na jednotkách intenzivní péče. Vzhledem k významnému nárůstu počtu diagnostikovaných případů a tím souvisejících indikací k laboratornímu vyšetření u epidemiologických významných kontaktů v posledních dnech a tím zvýšenému testování se dá očekávat nárůst počtu případů i v následujících dnech. Na základě analýzy příslušných parametrů pro zařazení do jednotlivých stupňů pohotovosti, včetně epidemiologických kritérií bylo rozhodnuto, že vzhledem k výrazně zhoršené aktuální epidemiologické situaci na území Středočeského kraje kde ve většině okresů již probíhá komunitní přenos nemocnění a ostatní hodnocené parametry, tj. denní přírůstky, počty případů u seniorní populace, výskyty ve zdravotnických zařízení a v zařízeních poskytovatelů sociálních služeb vykazují nárůst, že Středočeský kraj bude i nadále řazen do stupně pohotovosti III, tzv. červené zóny.

CZ020B: Příbram

Týdenní souhrn denně analyzovaného rizikového skóre ^{(průměr, minimum, maximum) 1}: 3,3 (2–6)

Komentář epidemiologa (sekce hlavní hygieničky, MZ ČR)

Ve Středočeském kraji je epidemiologická situace ve výskytu onemocnění COVID19 výrazně zhoršená, denní přírůstky jsou nejvyšší v ČR, což dokladuje průměrný denní přírůstek, který je aktuálně na hodnotě 1480 (7denní průměr). Toto vysoké číslo, se následně promítá i do hodnot jak 7denní (734 případů 100 tisíc obyvatel), tak 14denní incidence (1 580 případů 100 tisíc obyvatel), i když jsou tyto hodnoty o něco nižší než předchozích týdnů (86.9 % předchozího týdne), tak se nedá hovořit o nějakém výrazném zlepšení situace, jelikož denní počty jsou nadále velmi vysoké, včetně záchytu v seniorní skupině, podíl na celkovém počtu případů je v této skupině 17 % a denní průměr za 7 dní je u této kategorie 250 případů. U okresů se podíl u věkové kategorie 65+ se pohybuje v rozmezí 10 až 22 % z celkového počtu případů, nejvyšší záchyty v seniorní skupině Příbram, Mělník a Kladno. I nadále je pozorován přetrvávající komunitní přenos Středočeského kraje, to znamená stále vysoký počet případů, u nichž není znám zdroj nákazy. Znepokojujícím aspektem je nárůst počtu výskytů a pozitivních záchytů v zařízeních poskytovatelů sociálních služeb, což znamená výrazný zásah do zranitelné skupiny a nese to sebou výrazný potenciál dalšího šíření onemocnění v těchto zařízení, a to jak u personálu tak i klientů, vzhledem ke zdravotnímu stavu a vysokému věku klientů, může dojít v případě pozitivity dojít ke zhoršení základního onemocnění a nutné hospitalizaci nezřídka kdy i s nutností překladu na jednotku intenzivní péče, což může progredovat do tlaku na kapacity lůžkové a intenzivní péče. Zvýšený počet záchytů u personálu pak může vést k omezení péče. Zhoršená epidemiologická situace a nárůst počtu případů, včetně počtu případů hlášených u seniorní populace zvyšuje kontinuálně počty hospitalizovaných osob, včetně hospitalizací na jednotkách intenzivní péče. Vzhledem k významnému nárůstu počtu diagnostikovaných případů a tím souvisejících indikací k laboratornímu vyšetření u epidemiologických významných kontaktů v posledních dnech a tím zvýšenému testování se dá očekávat nárůst počtu případů i v následujících dnech. Na základě analýzy příslušných parametrů pro zařazení do jednotlivých stupňů pohotovosti, včetně epidemiologických kritérií bylo rozhodnuto, že vzhledem k výrazně zhoršené aktuální epidemiologické situaci na území Středočeského kraje kde ve většině okresů již probíhá komunitní přenos nemocnění a ostatní hodnocené parametry, tj. denní přírůstky, počty případů u seniorní populace, výskyty ve zdravotnických zařízení a v zařízeních poskytovatelů sociálních služeb vykazují nárůst, že Středočeský kraj bude i nadále řazen do stupně pohotovosti III, tzv. červené zóny.

CZ020C: Rakovník

Týdenní souhrn denně analyzovaného rizikového skóre ^{(průměr, minimum, maximum) 1}: 2,4 (2–4)

Komentář epidemiologa (sekce hlavní hygieničky, MZ ČR)

Ve Středočeském kraji je epidemiologická situace ve výskytu onemocnění COVID19 výrazně zhoršená, denní přírůstky jsou nejvyšší v ČR, což dokladuje průměrný denní přírůstek, který je aktuálně na hodnotě 1480 (7denní průměr). Toto vysoké číslo, se následně promítá i do hodnot jak 7denní (734 případů 100 tisíc obyvatel), tak 14denní incidence (1 580 případů 100 tisíc obyvatel), i když jsou tyto hodnoty o něco nižší než předchozích týdnů (86.9 % předchozího týdne), tak se nedá hovořit o nějakém výrazném zlepšení situace, jelikož denní počty jsou nadále velmi vysoké, včetně záchytu v seniorní skupině, podíl na celkovém počtu případů je v této skupině 17 % a denní průměr za 7 dní je u této kategorie 250 případů. U okresů se podíl u věkové kategorie 65+ se pohybuje v rozmezí 10 až 22 % z celkového počtu případů, nejvyšší záchyty v seniorní skupině Příbram, Mělník a Kladno. I nadále je pozorován přetrvávající komunitní přenos Středočeského kraje, to znamená stále vysoký počet případů, u nichž není znám zdroj nákazy. Znepokojujícím aspektem je nárůst počtu výskytů a pozitivních záchytů v zařízeních poskytovatelů sociálních služeb, což znamená výrazný zásah do zranitelné skupiny a nese to sebou výrazný potenciál dalšího šíření onemocnění v těchto zařízení, a to jak u personálu tak i klientů, vzhledem ke zdravotnímu stavu a vysokému věku klientů, může dojít v případě pozitivity dojít ke zhoršení základního onemocnění a nutné hospitalizaci nezřídka kdy i s nutností překladu na jednotku intenzivní péče, což může progredovat do tlaku na kapacity lůžkové a intenzivní péče. Zvýšený počet záchytů u personálu pak může vést k omezení péče. Zhoršená epidemiologická situace a nárůst počtu případů, včetně počtu případů hlášených u seniorní populace zvyšuje kontinuálně počty hospitalizovaných osob, včetně hospitalizací na jednotkách intenzivní péče. Vzhledem k významnému nárůstu počtu diagnostikovaných případů a tím souvisejících indikací k laboratornímu vyšetření u epidemiologických významných kontaktů v posledních dnech a tím zvýšenému testování se dá očekávat nárůst počtu případů i v následujících dnech. Na základě analýzy příslušných parametrů pro zařazení do jednotlivých stupňů pohotovosti, včetně epidemiologických kritérií bylo rozhodnuto, že vzhledem k výrazně zhoršené aktuální epidemiologické situaci na území Středočeského kraje kde ve většině okresů již probíhá komunitní přenos nemocnění a ostatní hodnocené parametry, tj. denní přírůstky, počty případů u seniorní populace, výskyty ve zdravotnických zařízení a v zařízeních poskytovatelů sociálních služeb vykazují nárůst, že Středočeský kraj bude i nadále řazen do stupně pohotovosti III, tzv. červené zóny.

CZ0311: České Budějovice

Týdenní souhrn denně analyzovaného rizikového skóre ^{(průměr, minimum, maximum) 1}: 4,0 (2–7)

Komentář epidemiologa (sekce hlavní hygieničky, MZ ČR)

V Jihočeském kraj je kumulativní nárůst nově diagnostikovaných za 7 dní na 100 000 obyvatel vyšší než 893 případů (tj. v % předchozího týdne: 99,9 %), průměrný denní přírůstek je vyšší než 127 případů na 100 tisíc obyvatel, což jsou téměř hodnoty totožné oproti předchozímu týdnu, což ukazuje, že celkový počet případů již neeskaluje, ale bohužel nadále roste podíl případů u věkové kategorie 65+, aktuálně pohybuje okolo 18 %, což v denních počtech představuje zhruba 150 případů, v posledních dnech s výraznějšími počty nad tuto hodnotu, vzhledem k pozorovanému záchytu u zařízení poskytovatelů sociálních služeb. Zvýšený výskyt případů COVID19 se projevuje na počtu hospitalizací, aktuálně je hospitalizováno v nemocnicích Jihočeského kraje téměř 700 osob. Výskyty, u nichž je prokázán zdroj nákazy jsou primárně navázány na rodinu či pracoviště, kontinuálně však rostou záchyty ve zdravotnických zařízeních a v zařízeních poskytovatelů sociálních služeb, a to nejen u personálu, tak i u pacientů a klientů těchto zařízení, což se následně promítá do počtu hospitalizací vzhledem k záchytu u vulnerabilní, imunokompromitované skupiny. Na základě analýzy příslušných parametrů pro zařazení do jednotlivých stupňů pohotovosti, včetně epidemiologických kritérií bylo rozhodnuto, že Jihočeský kraj vzhledem k dlouhodobému zvýšenému výskytu, včetně případů v seniorní populaci a kontinuálnímu nárůstu případů bez zmámeného zdroje nákazy signalizující přetrvávající komunitní přenos a zvýšenému počtu hospitalizací bude řazen i nadále do stupně pohotovosti III, tzv. červené zóny.

CZ0312: Český Krumlov

Týdenní souhrn denně analyzovaného rizikového skóre ^{(průměr, minimum, maximum) 1}: 4,4 (2–8)

Komentář epidemiologa (sekce hlavní hygieničky, MZ ČR)

V Jihočeském kraj je kumulativní nárůst nově diagnostikovaných za 7 dní na 100 000 obyvatel vyšší než 893 případů (tj. v % předchozího týdne: 99,9 %), průměrný denní přírůstek je vyšší než 127 případů na 100 tisíc obyvatel, což jsou téměř hodnoty totožné oproti předchozímu týdnu, což ukazuje, že celkový počet případů již neeskaluje, ale bohužel nadále roste podíl případů u věkové kategorie 65+, aktuálně pohybuje okolo 18 %, což v denních počtech představuje zhruba 150 případů, v posledních dnech s výraznějšími počty nad tuto hodnotu, vzhledem k pozorovanému záchytu u zařízení poskytovatelů sociálních služeb. Zvýšený výskyt případů COVID19 se projevuje na počtu hospitalizací, aktuálně je hospitalizováno v nemocnicích Jihočeského kraje téměř 700 osob. Výskyty, u nichž je prokázán zdroj nákazy jsou primárně navázány na rodinu či pracoviště, kontinuálně však rostou záchyty ve zdravotnických zařízeních a v zařízeních poskytovatelů sociálních služeb, a to nejen u personálu, tak i u pacientů a klientů těchto zařízení, což se následně promítá do počtu hospitalizací vzhledem k záchytu u vulnerabilní, imunokompromitované skupiny. Na základě analýzy příslušných parametrů pro zařazení do jednotlivých stupňů pohotovosti, včetně epidemiologických kritérií bylo rozhodnuto, že Jihočeský kraj vzhledem k dlouhodobému zvýšenému výskytu, včetně případů v seniorní populaci a kontinuálnímu nárůstu případů bez zmámeného zdroje nákazy signalizující přetrvávající komunitní přenos a zvýšenému počtu hospitalizací bude řazen i nadále do stupně pohotovosti III, tzv. červené zóny.

CZ0313: Jindřichův Hradec

Týdenní souhrn denně analyzovaného rizikového skóre ^{(průměr, minimum, maximum) 1}: 3,3 (1–6)

Komentář epidemiologa (sekce hlavní hygieničky, MZ ČR)

V Jihočeském kraj je kumulativní nárůst nově diagnostikovaných za 7 dní na 100 000 obyvatel vyšší než 893 případů (tj. v % předchozího týdne: 99,9 %), průměrný denní přírůstek je vyšší než 127 případů na 100 tisíc obyvatel, což jsou téměř hodnoty totožné oproti předchozímu týdnu, což ukazuje, že celkový počet případů již neeskaluje, ale bohužel nadále roste podíl případů u věkové kategorie 65+, aktuálně pohybuje okolo 18 %, což v denních počtech představuje zhruba 150 případů, v posledních dnech s výraznějšími počty nad tuto hodnotu, vzhledem k pozorovanému záchytu u zařízení poskytovatelů sociálních služeb. Zvýšený výskyt případů COVID19 se projevuje na počtu hospitalizací, aktuálně je hospitalizováno v nemocnicích Jihočeského kraje téměř 700 osob. Výskyty, u nichž je prokázán zdroj nákazy jsou primárně navázány na rodinu či pracoviště, kontinuálně však rostou záchyty ve zdravotnických zařízeních a v zařízeních poskytovatelů sociálních služeb, a to nejen u personálu, tak i u pacientů a klientů těchto zařízení, což se následně promítá do počtu hospitalizací vzhledem k záchytu u vulnerabilní, imunokompromitované skupiny. Na základě analýzy příslušných parametrů pro zařazení do jednotlivých stupňů pohotovosti, včetně epidemiologických kritérií bylo rozhodnuto, že Jihočeský kraj vzhledem k dlouhodobému zvýšenému výskytu, včetně případů v seniorní populaci a kontinuálnímu nárůstu případů bez zmámeného zdroje nákazy signalizující přetrvávající komunitní přenos a zvýšenému počtu hospitalizací bude řazen i nadále do stupně pohotovosti III, tzv. červené zóny.

CZ0314: Písek

Týdenní souhrn denně analyzovaného rizikového skóre ^{(průměr, minimum, maximum) 1}: 3,6 (2–6)

Komentář epidemiologa (sekce hlavní hygieničky, MZ ČR)

V Jihočeském kraj je kumulativní nárůst nově diagnostikovaných za 7 dní na 100 000 obyvatel vyšší než 893 případů (tj. v % předchozího týdne: 99,9 %), průměrný denní přírůstek je vyšší než 127 případů na 100 tisíc obyvatel, což jsou téměř hodnoty totožné oproti předchozímu týdnu, což ukazuje, že celkový počet případů již neeskaluje, ale bohužel nadále roste podíl případů u věkové kategorie 65+, aktuálně pohybuje okolo 18 %, což v denních počtech představuje zhruba 150 případů, v posledních dnech s výraznějšími počty nad tuto hodnotu, vzhledem k pozorovanému záchytu u zařízení poskytovatelů sociálních služeb. Zvýšený výskyt případů COVID19 se projevuje na počtu hospitalizací, aktuálně je hospitalizováno v nemocnicích Jihočeského kraje téměř 700 osob. Výskyty, u nichž je prokázán zdroj nákazy jsou primárně navázány na rodinu či pracoviště, kontinuálně však rostou záchyty ve zdravotnických zařízeních a v zařízeních poskytovatelů sociálních služeb, a to nejen u personálu, tak i u pacientů a klientů těchto zařízení, což se následně promítá do počtu hospitalizací vzhledem k záchytu u vulnerabilní, imunokompromitované skupiny. Na základě analýzy příslušných parametrů pro zařazení do jednotlivých stupňů pohotovosti, včetně epidemiologických kritérií bylo rozhodnuto, že Jihočeský kraj vzhledem k dlouhodobému zvýšenému výskytu, včetně případů v seniorní populaci a kontinuálnímu nárůstu případů bez zmámeného zdroje nákazy signalizující přetrvávající komunitní přenos a zvýšenému počtu hospitalizací bude řazen i nadále do stupně pohotovosti III, tzv. červené zóny.

CZ0315: Prachatice

Týdenní souhrn denně analyzovaného rizikového skóre ^{(průměr, minimum, maximum) 1}: 4,0 (2–6)

Komentář epidemiologa (sekce hlavní hygieničky, MZ ČR)

V Jihočeském kraj je kumulativní nárůst nově diagnostikovaných za 7 dní na 100 000 obyvatel vyšší než 893 případů (tj. v % předchozího týdne: 99,9 %), průměrný denní přírůstek je vyšší než 127 případů na 100 tisíc obyvatel, což jsou téměř hodnoty totožné oproti předchozímu týdnu, což ukazuje, že celkový počet případů již neeskaluje, ale bohužel nadále roste podíl případů u věkové kategorie 65+, aktuálně pohybuje okolo 18 %, což v denních počtech představuje zhruba 150 případů, v posledních dnech s výraznějšími počty nad tuto hodnotu, vzhledem k pozorovanému záchytu u zařízení poskytovatelů sociálních služeb. Zvýšený výskyt případů COVID19 se projevuje na počtu hospitalizací, aktuálně je hospitalizováno v nemocnicích Jihočeského kraje téměř 700 osob. Výskyty, u nichž je prokázán zdroj nákazy jsou primárně navázány na rodinu či pracoviště, kontinuálně však rostou záchyty ve zdravotnických zařízeních a v zařízeních poskytovatelů sociálních služeb, a to nejen u personálu, tak i u pacientů a klientů těchto zařízení, což se následně promítá do počtu hospitalizací vzhledem k záchytu u vulnerabilní, imunokompromitované skupiny. Na základě analýzy příslušných parametrů pro zařazení do jednotlivých stupňů pohotovosti, včetně epidemiologických kritérií bylo rozhodnuto, že Jihočeský kraj vzhledem k dlouhodobému zvýšenému výskytu, včetně případů v seniorní populaci a kontinuálnímu nárůstu případů bez zmámeného zdroje nákazy signalizující přetrvávající komunitní přenos a zvýšenému počtu hospitalizací bude řazen i nadále do stupně pohotovosti III, tzv. červené zóny.

CZ0316: Strakonice

Týdenní souhrn denně analyzovaného rizikového skóre ^{(průměr, minimum, maximum) 1}: 3,7 (2–6)

Komentář epidemiologa (sekce hlavní hygieničky, MZ ČR)

V Jihočeském kraj je kumulativní nárůst nově diagnostikovaných za 7 dní na 100 000 obyvatel vyšší než 893 případů (tj. v % předchozího týdne: 99,9 %), průměrný denní přírůstek je vyšší než 127 případů na 100 tisíc obyvatel, což jsou téměř hodnoty totožné oproti předchozímu týdnu, což ukazuje, že celkový počet případů již neeskaluje, ale bohužel nadále roste podíl případů u věkové kategorie 65+, aktuálně pohybuje okolo 18 %, což v denních počtech představuje zhruba 150 případů, v posledních dnech s výraznějšími počty nad tuto hodnotu, vzhledem k pozorovanému záchytu u zařízení poskytovatelů sociálních služeb. Zvýšený výskyt případů COVID19 se projevuje na počtu hospitalizací, aktuálně je hospitalizováno v nemocnicích Jihočeského kraje téměř 700 osob. Výskyty, u nichž je prokázán zdroj nákazy jsou primárně navázány na rodinu či pracoviště, kontinuálně však rostou záchyty ve zdravotnických zařízeních a v zařízeních poskytovatelů sociálních služeb, a to nejen u personálu, tak i u pacientů a klientů těchto zařízení, což se následně promítá do počtu hospitalizací vzhledem k záchytu u vulnerabilní, imunokompromitované skupiny. Na základě analýzy příslušných parametrů pro zařazení do jednotlivých stupňů pohotovosti, včetně epidemiologických kritérií bylo rozhodnuto, že Jihočeský kraj vzhledem k dlouhodobému zvýšenému výskytu, včetně případů v seniorní populaci a kontinuálnímu nárůstu případů bez zmámeného zdroje nákazy signalizující přetrvávající komunitní přenos a zvýšenému počtu hospitalizací bude řazen i nadále do stupně pohotovosti III, tzv. červené zóny.

CZ0317: Tábor

Týdenní souhrn denně analyzovaného rizikového skóre ^{(průměr, minimum, maximum) 1}: 3,6 (2–6)

Komentář epidemiologa (sekce hlavní hygieničky, MZ ČR)

V Jihočeském kraj je kumulativní nárůst nově diagnostikovaných za 7 dní na 100 000 obyvatel vyšší než 893 případů (tj. v % předchozího týdne: 99,9 %), průměrný denní přírůstek je vyšší než 127 případů na 100 tisíc obyvatel, což jsou téměř hodnoty totožné oproti předchozímu týdnu, což ukazuje, že celkový počet případů již neeskaluje, ale bohužel nadále roste podíl případů u věkové kategorie 65+, aktuálně pohybuje okolo 18 %, což v denních počtech představuje zhruba 150 případů, v posledních dnech s výraznějšími počty nad tuto hodnotu, vzhledem k pozorovanému záchytu u zařízení poskytovatelů sociálních služeb. Zvýšený výskyt případů COVID19 se projevuje na počtu hospitalizací, aktuálně je hospitalizováno v nemocnicích Jihočeského kraje téměř 700 osob. Výskyty, u nichž je prokázán zdroj nákazy jsou primárně navázány na rodinu či pracoviště, kontinuálně však rostou záchyty ve zdravotnických zařízeních a v zařízeních poskytovatelů sociálních služeb, a to nejen u personálu, tak i u pacientů a klientů těchto zařízení, což se následně promítá do počtu hospitalizací vzhledem k záchytu u vulnerabilní, imunokompromitované skupiny. Na základě analýzy příslušných parametrů pro zařazení do jednotlivých stupňů pohotovosti, včetně epidemiologických kritérií bylo rozhodnuto, že Jihočeský kraj vzhledem k dlouhodobému zvýšenému výskytu, včetně případů v seniorní populaci a kontinuálnímu nárůstu případů bez zmámeného zdroje nákazy signalizující přetrvávající komunitní přenos a zvýšenému počtu hospitalizací bude řazen i nadále do stupně pohotovosti III, tzv. červené zóny.

CZ0321: Domažlice

Týdenní souhrn denně analyzovaného rizikového skóre ^{(průměr, minimum, maximum) 1}: 3,1 (2–6)

Komentář epidemiologa (sekce hlavní hygieničky, MZ ČR)

Plzeňský kraj i nadále generuje zvýšený výskyt případů onemocnění COVID19, Týdenní incidence přesahuje v Plzeňském kraji hodnotu 700 případů na 100 tisíc obyvatel (tj. v % předchozího týdne: 72,9 %), 14denní pak hodnotu 1 661 případů na 100 tisíc obyvatel, průměrný denní nárůst/ 100 000 obyvatel je 100 případů, tyto vysoké hodnoty se promítají následně do kontinuálního nárůstu případů bez známého zdroje nákazy. Podíl případů u věkové kategorie 65+ se pohybuje okolo 17 % z celkového počtu v kraji, tuto hodnotu však výrazně překračuje okres Rokycany (22 %), toto číslo je ovlivněno zejména záchytem v zařízeních poskytovatelů sociálních služeb. Nárůst počtu případů vedl v hodnoceném k období nárůstu počtu hospitalizovaných osob, včetně nárůstu počtu hospitalizovaných na jednotkách intenzivní péče. Stejně jako v jiných krajích je i kraji Plzeňském pozorován zvýšený výskyt ve zdravotnických zařízení a v zařízeních poskytovatele sociálních služeb, tedy i průnik do skupiny seniorní, a tedy i vulnerabilní, u které onemocnění může vést ke zhoršení základního onemocnění a progredovat až do stavu, kdy je nutná hospitalizace. Na základě analýzy příslušných parametrů pro zařazení do jednotlivých stupňů pohotovosti, včetně epidemiologických kritérií bylo rozhodnuto, že Plzeňský kraj vzhledem k dlouhodobému zvýšenému výskytu, rostoucímu počtu případů bez zmámeného zdroje nákazy signalizující již komunitní šíření a zvýšenému počtu hospitalizací bude řazen i nadále do III, tzv. červené zóny.

CZ0322: Klatovy

Týdenní souhrn denně analyzovaného rizikového skóre ^{(průměr, minimum, maximum) 1}: 3,9 (2–6)

Komentář epidemiologa (sekce hlavní hygieničky, MZ ČR)

Plzeňský kraj i nadále generuje zvýšený výskyt případů onemocnění COVID19, Týdenní incidence přesahuje v Plzeňském kraji hodnotu 700 případů na 100 tisíc obyvatel (tj. v % předchozího týdne: 72,9 %), 14denní pak hodnotu 1 661 případů na 100 tisíc obyvatel, průměrný denní nárůst/ 100 000 obyvatel je 100 případů, tyto vysoké hodnoty se promítají následně do kontinuálního nárůstu případů bez známého zdroje nákazy. Podíl případů u věkové kategorie 65+ se pohybuje okolo 17 % z celkového počtu v kraji, tuto hodnotu však výrazně překračuje okres Rokycany (22 %), toto číslo je ovlivněno zejména záchytem v zařízeních poskytovatelů sociálních služeb. Nárůst počtu případů vedl v hodnoceném k období nárůstu počtu hospitalizovaných osob, včetně nárůstu počtu hospitalizovaných na jednotkách intenzivní péče. Stejně jako v jiných krajích je i kraji Plzeňském pozorován zvýšený výskyt ve zdravotnických zařízení a v zařízeních poskytovatele sociálních služeb, tedy i průnik do skupiny seniorní, a tedy i vulnerabilní, u které onemocnění může vést ke zhoršení základního onemocnění a progredovat až do stavu, kdy je nutná hospitalizace. Na základě analýzy příslušných parametrů pro zařazení do jednotlivých stupňů pohotovosti, včetně epidemiologických kritérií bylo rozhodnuto, že Plzeňský kraj vzhledem k dlouhodobému zvýšenému výskytu, rostoucímu počtu případů bez zmámeného zdroje nákazy signalizující již komunitní šíření a zvýšenému počtu hospitalizací bude řazen i nadále do III, tzv. červené zóny.

CZ0323: Plzeň-město

Týdenní souhrn denně analyzovaného rizikového skóre ^{(průměr, minimum, maximum) 1}: 3,0 (2–6)

Komentář epidemiologa (sekce hlavní hygieničky, MZ ČR)

Plzeňský kraj i nadále generuje zvýšený výskyt případů onemocnění COVID19, Týdenní incidence přesahuje v Plzeňském kraji hodnotu 700 případů na 100 tisíc obyvatel (tj. v % předchozího týdne: 72,9 %), 14denní pak hodnotu 1 661 případů na 100 tisíc obyvatel, průměrný denní nárůst/ 100 000 obyvatel je 100 případů, tyto vysoké hodnoty se promítají následně do kontinuálního nárůstu případů bez známého zdroje nákazy. Podíl případů u věkové kategorie 65+ se pohybuje okolo 17 % z celkového počtu v kraji, tuto hodnotu však výrazně překračuje okres Rokycany (22 %), toto číslo je ovlivněno zejména záchytem v zařízeních poskytovatelů sociálních služeb. Nárůst počtu případů vedl v hodnoceném k období nárůstu počtu hospitalizovaných osob, včetně nárůstu počtu hospitalizovaných na jednotkách intenzivní péče. Stejně jako v jiných krajích je i kraji Plzeňském pozorován zvýšený výskyt ve zdravotnických zařízení a v zařízeních poskytovatele sociálních služeb, tedy i průnik do skupiny seniorní, a tedy i vulnerabilní, u které onemocnění může vést ke zhoršení základního onemocnění a progredovat až do stavu, kdy je nutná hospitalizace. Na základě analýzy příslušných parametrů pro zařazení do jednotlivých stupňů pohotovosti, včetně epidemiologických kritérií bylo rozhodnuto, že Plzeňský kraj vzhledem k dlouhodobému zvýšenému výskytu, rostoucímu počtu případů bez zmámeného zdroje nákazy signalizující již komunitní šíření a zvýšenému počtu hospitalizací bude řazen i nadále do III, tzv. červené zóny.

CZ0324: Plzeň-jih

Týdenní souhrn denně analyzovaného rizikového skóre ^{(průměr, minimum, maximum) 1}: 2,7 (2–5)

Komentář epidemiologa (sekce hlavní hygieničky, MZ ČR)

Plzeňský kraj i nadále generuje zvýšený výskyt případů onemocnění COVID19, Týdenní incidence přesahuje v Plzeňském kraji hodnotu 700 případů na 100 tisíc obyvatel (tj. v % předchozího týdne: 72,9 %), 14denní pak hodnotu 1 661 případů na 100 tisíc obyvatel, průměrný denní nárůst/ 100 000 obyvatel je 100 případů, tyto vysoké hodnoty se promítají následně do kontinuálního nárůstu případů bez známého zdroje nákazy. Podíl případů u věkové kategorie 65+ se pohybuje okolo 17 % z celkového počtu v kraji, tuto hodnotu však výrazně překračuje okres Rokycany (22 %), toto číslo je ovlivněno zejména záchytem v zařízeních poskytovatelů sociálních služeb. Nárůst počtu případů vedl v hodnoceném k období nárůstu počtu hospitalizovaných osob, včetně nárůstu počtu hospitalizovaných na jednotkách intenzivní péče. Stejně jako v jiných krajích je i kraji Plzeňském pozorován zvýšený výskyt ve zdravotnických zařízení a v zařízeních poskytovatele sociálních služeb, tedy i průnik do skupiny seniorní, a tedy i vulnerabilní, u které onemocnění může vést ke zhoršení základního onemocnění a progredovat až do stavu, kdy je nutná hospitalizace. Na základě analýzy příslušných parametrů pro zařazení do jednotlivých stupňů pohotovosti, včetně epidemiologických kritérií bylo rozhodnuto, že Plzeňský kraj vzhledem k dlouhodobému zvýšenému výskytu, rostoucímu počtu případů bez zmámeného zdroje nákazy signalizující již komunitní šíření a zvýšenému počtu hospitalizací bude řazen i nadále do III, tzv. červené zóny.

CZ0325: Plzeň-sever

Týdenní souhrn denně analyzovaného rizikového skóre ^{(průměr, minimum, maximum) 1}: 2,9 (2–6)

Komentář epidemiologa (sekce hlavní hygieničky, MZ ČR)

Plzeňský kraj i nadále generuje zvýšený výskyt případů onemocnění COVID19, Týdenní incidence přesahuje v Plzeňském kraji hodnotu 700 případů na 100 tisíc obyvatel (tj. v % předchozího týdne: 72,9 %), 14denní pak hodnotu 1 661 případů na 100 tisíc obyvatel, průměrný denní nárůst/ 100 000 obyvatel je 100 případů, tyto vysoké hodnoty se promítají následně do kontinuálního nárůstu případů bez známého zdroje nákazy. Podíl případů u věkové kategorie 65+ se pohybuje okolo 17 % z celkového počtu v kraji, tuto hodnotu však výrazně překračuje okres Rokycany (22 %), toto číslo je ovlivněno zejména záchytem v zařízeních poskytovatelů sociálních služeb. Nárůst počtu případů vedl v hodnoceném k období nárůstu počtu hospitalizovaných osob, včetně nárůstu počtu hospitalizovaných na jednotkách intenzivní péče. Stejně jako v jiných krajích je i kraji Plzeňském pozorován zvýšený výskyt ve zdravotnických zařízení a v zařízeních poskytovatele sociálních služeb, tedy i průnik do skupiny seniorní, a tedy i vulnerabilní, u které onemocnění může vést ke zhoršení základního onemocnění a progredovat až do stavu, kdy je nutná hospitalizace. Na základě analýzy příslušných parametrů pro zařazení do jednotlivých stupňů pohotovosti, včetně epidemiologických kritérií bylo rozhodnuto, že Plzeňský kraj vzhledem k dlouhodobému zvýšenému výskytu, rostoucímu počtu případů bez zmámeného zdroje nákazy signalizující již komunitní šíření a zvýšenému počtu hospitalizací bude řazen i nadále do III, tzv. červené zóny.

CZ0326: Rokycany

Týdenní souhrn denně analyzovaného rizikového skóre ^{(průměr, minimum, maximum) 1}: 3,6 (2–6)

Komentář epidemiologa (sekce hlavní hygieničky, MZ ČR)

Plzeňský kraj i nadále generuje zvýšený výskyt případů onemocnění COVID19, Týdenní incidence přesahuje v Plzeňském kraji hodnotu 700 případů na 100 tisíc obyvatel (tj. v % předchozího týdne: 72,9 %), 14denní pak hodnotu 1 661 případů na 100 tisíc obyvatel, průměrný denní nárůst/ 100 000 obyvatel je 100 případů, tyto vysoké hodnoty se promítají následně do kontinuálního nárůstu případů bez známého zdroje nákazy. Podíl případů u věkové kategorie 65+ se pohybuje okolo 17 % z celkového počtu v kraji, tuto hodnotu však výrazně překračuje okres Rokycany (22 %), toto číslo je ovlivněno zejména záchytem v zařízeních poskytovatelů sociálních služeb. Nárůst počtu případů vedl v hodnoceném k období nárůstu počtu hospitalizovaných osob, včetně nárůstu počtu hospitalizovaných na jednotkách intenzivní péče. Stejně jako v jiných krajích je i kraji Plzeňském pozorován zvýšený výskyt ve zdravotnických zařízení a v zařízeních poskytovatele sociálních služeb, tedy i průnik do skupiny seniorní, a tedy i vulnerabilní, u které onemocnění může vést ke zhoršení základního onemocnění a progredovat až do stavu, kdy je nutná hospitalizace. Na základě analýzy příslušných parametrů pro zařazení do jednotlivých stupňů pohotovosti, včetně epidemiologických kritérií bylo rozhodnuto, že Plzeňský kraj vzhledem k dlouhodobému zvýšenému výskytu, rostoucímu počtu případů bez zmámeného zdroje nákazy signalizující již komunitní šíření a zvýšenému počtu hospitalizací bude řazen i nadále do III, tzv. červené zóny.

CZ0327: Tachov

Týdenní souhrn denně analyzovaného rizikového skóre ^{(průměr, minimum, maximum) 1}: 2,9 (2–6)

Komentář epidemiologa (sekce hlavní hygieničky, MZ ČR)

Plzeňský kraj i nadále generuje zvýšený výskyt případů onemocnění COVID19, Týdenní incidence přesahuje v Plzeňském kraji hodnotu 700 případů na 100 tisíc obyvatel (tj. v % předchozího týdne: 72,9 %), 14denní pak hodnotu 1 661 případů na 100 tisíc obyvatel, průměrný denní nárůst/ 100 000 obyvatel je 100 případů, tyto vysoké hodnoty se promítají následně do kontinuálního nárůstu případů bez známého zdroje nákazy. Podíl případů u věkové kategorie 65+ se pohybuje okolo 17 % z celkového počtu v kraji, tuto hodnotu však výrazně překračuje okres Rokycany (22 %), toto číslo je ovlivněno zejména záchytem v zařízeních poskytovatelů sociálních služeb. Nárůst počtu případů vedl v hodnoceném k období nárůstu počtu hospitalizovaných osob, včetně nárůstu počtu hospitalizovaných na jednotkách intenzivní péče. Stejně jako v jiných krajích je i kraji Plzeňském pozorován zvýšený výskyt ve zdravotnických zařízení a v zařízeních poskytovatele sociálních služeb, tedy i průnik do skupiny seniorní, a tedy i vulnerabilní, u které onemocnění může vést ke zhoršení základního onemocnění a progredovat až do stavu, kdy je nutná hospitalizace. Na základě analýzy příslušných parametrů pro zařazení do jednotlivých stupňů pohotovosti, včetně epidemiologických kritérií bylo rozhodnuto, že Plzeňský kraj vzhledem k dlouhodobému zvýšenému výskytu, rostoucímu počtu případů bez zmámeného zdroje nákazy signalizující již komunitní šíření a zvýšenému počtu hospitalizací bude řazen i nadále do III, tzv. červené zóny.

CZ0411: Cheb

Týdenní souhrn denně analyzovaného rizikového skóre ^{(průměr, minimum, maximum) 1}: 3,0 (2–6)

Komentář epidemiologa (sekce hlavní hygieničky, MZ ČR)

V Karlovarském kraji je situace ovlivněna, byl i v tomto hodnoceném období zaznamenán zvýšený výskyt počtu případů onemocnění COVID19, včetně zvýšeného záchytu případů u seniorní populace. Týdenní incidence v kraji přesahuje hodnoty 590 případů na 100 tisíc obyvatel za 7 dní, což sice není výrazný nárůst oproti minulému týdnu (109 %), ale denní nárůsty jsou stále vysoké (Průměrný denní nárůst/ 100 000 obyvatel: 85,4). Podíl případů u věkové kategorie 65+ se pohybuje okolo 18 %. V Karlovarském kraji s rostoucím počtem případů, také narůstá procento případů, u nichž není znám zdroj nákazy, což zvyšuje potenciál dalšího šíření onemocnění. Na základě analýzy příslušných parametrů pro zařazení do jednotlivých stupňů pohotovosti, včetně epidemiologických kritérií, bylo rozhodnuto, že Karlovarský kraj vzhledem k trvajícímu negativnímu trendu ve výskytu onemocnění COVID19, rostoucímu počtu případů bez známého zdroje nákazy a počtu nově hospitalizovaných osob a zásahu do seniorní populace bude řazen i nadále do stupně pohotovosti III, tzv. červené zóny.

CZ0412: Karlovy Vary

Týdenní souhrn denně analyzovaného rizikového skóre ^{(průměr, minimum, maximum) 1}: 3,1 (2–6)

Komentář epidemiologa (sekce hlavní hygieničky, MZ ČR)

V Karlovarském kraji je situace ovlivněna, byl i v tomto hodnoceném období zaznamenán zvýšený výskyt počtu případů onemocnění COVID19, včetně zvýšeného záchytu případů u seniorní populace. Týdenní incidence v kraji přesahuje hodnoty 590 případů na 100 tisíc obyvatel za 7 dní, což sice není výrazný nárůst oproti minulému týdnu (109 %), ale denní nárůsty jsou stále vysoké (Průměrný denní nárůst/ 100 000 obyvatel: 85,4). Podíl případů u věkové kategorie 65+ se pohybuje okolo 18 %. V Karlovarském kraji s rostoucím počtem případů, také narůstá procento případů, u nichž není znám zdroj nákazy, což zvyšuje potenciál dalšího šíření onemocnění. Na základě analýzy příslušných parametrů pro zařazení do jednotlivých stupňů pohotovosti, včetně epidemiologických kritérií, bylo rozhodnuto, že Karlovarský kraj vzhledem k trvajícímu negativnímu trendu ve výskytu onemocnění COVID19, rostoucímu počtu případů bez známého zdroje nákazy a počtu nově hospitalizovaných osob a zásahu do seniorní populace bude řazen i nadále do stupně pohotovosti III, tzv. červené zóny.

CZ0413: Sokolov

Týdenní souhrn denně analyzovaného rizikového skóre ^{(průměr, minimum, maximum) 1}: 3,7 (2–6)

Komentář epidemiologa (sekce hlavní hygieničky, MZ ČR)

V Karlovarském kraji je situace ovlivněna, byl i v tomto hodnoceném období zaznamenán zvýšený výskyt počtu případů onemocnění COVID19, včetně zvýšeného záchytu případů u seniorní populace. Týdenní incidence v kraji přesahuje hodnoty 590 případů na 100 tisíc obyvatel za 7 dní, což sice není výrazný nárůst oproti minulému týdnu (109 %), ale denní nárůsty jsou stále vysoké (Průměrný denní nárůst/ 100 000 obyvatel: 85,4). Podíl případů u věkové kategorie 65+ se pohybuje okolo 18 %. V Karlovarském kraji s rostoucím počtem případů, také narůstá procento případů, u nichž není znám zdroj nákazy, což zvyšuje potenciál dalšího šíření onemocnění. Na základě analýzy příslušných parametrů pro zařazení do jednotlivých stupňů pohotovosti, včetně epidemiologických kritérií, bylo rozhodnuto, že Karlovarský kraj vzhledem k trvajícímu negativnímu trendu ve výskytu onemocnění COVID19, rostoucímu počtu případů bez známého zdroje nákazy a počtu nově hospitalizovaných osob a zásahu do seniorní populace bude řazen i nadále do stupně pohotovosti III, tzv. červené zóny.

CZ0421: Děčín

Týdenní souhrn denně analyzovaného rizikového skóre ^{(průměr, minimum, maximum) 1}: 3,0 (2–6)

Komentář epidemiologa (sekce hlavní hygieničky, MZ ČR)

V Ústeckém kraji, je i nadále pozorován zvýšený výskyt počtu případů onemocnění COVID19. Týdenní nárůst počtu případů v kraji přesahuje 766 případů na 100 tisíc obyvatel, což ukazuje na mírný pokles hodnot předchozího týdne (96,7 %) Podíl případů u věkové kategorie 65+ se pohybuje okolo 18 %, v rozmezí od 13 do 25 % z celkového počtu dle okresu, nejvyšší výskyt v seniorní kategorie je zaznamenáván v okrese Ústí nad Labem. V Ústeckém kraji dochází ke kontinuálnímu nárůstu počtu případů bez známého zdroje nákazy, což ukazuje na riziko komunitního šíření onemocnění. Negativním aspektem je rostoucí počet výskytů ve zdravotnických zařízení a v zařízeních poskytovatele sociální služeb a s tím související nárůst počtu pozitivních záchytů u personálu a pacientů/klientů těchto zařízení. Zvýšený výskyt případů se projevil i v počtu nově hospitalizovaných osob, včetně počtu případů pacientů hospitalizovaných osob na jednotkách intenzivní péče. Na základě analýzy příslušných parametrů pro zařazení do jednotlivých stupňů pohotovosti, včetně epidemiologických kritérií bylo rozhodnuto, že Ústecký kraj, vzhledem k trvajícímu negativnímu trendu ve výskytu onemocnění COVID19 a zvýšenému počtu hospitalizací, včetně hospitalizací v těžkém stavu, bude řazen i nadále do stupně pohotovosti III, tzv. červené zóny.

CZ0422: Chomutov

Týdenní souhrn denně analyzovaného rizikového skóre ^{(průměr, minimum, maximum) 1}: 3,4 (2–6)

Komentář epidemiologa (sekce hlavní hygieničky, MZ ČR)

V Ústeckém kraji, je i nadále pozorován zvýšený výskyt počtu případů onemocnění COVID19. Týdenní nárůst počtu případů v kraji přesahuje 766 případů na 100 tisíc obyvatel, což ukazuje na mírný pokles hodnot předchozího týdne (96,7 %) Podíl případů u věkové kategorie 65+ se pohybuje okolo 18 %, v rozmezí od 13 do 25 % z celkového počtu dle okresu, nejvyšší výskyt v seniorní kategorie je zaznamenáván v okrese Ústí nad Labem. V Ústeckém kraji dochází ke kontinuálnímu nárůstu počtu případů bez známého zdroje nákazy, což ukazuje na riziko komunitního šíření onemocnění. Negativním aspektem je rostoucí počet výskytů ve zdravotnických zařízení a v zařízeních poskytovatele sociální služeb a s tím související nárůst počtu pozitivních záchytů u personálu a pacientů/klientů těchto zařízení. Zvýšený výskyt případů se projevil i v počtu nově hospitalizovaných osob, včetně počtu případů pacientů hospitalizovaných osob na jednotkách intenzivní péče. Na základě analýzy příslušných parametrů pro zařazení do jednotlivých stupňů pohotovosti, včetně epidemiologických kritérií bylo rozhodnuto, že Ústecký kraj, vzhledem k trvajícímu negativnímu trendu ve výskytu onemocnění COVID19 a zvýšenému počtu hospitalizací, včetně hospitalizací v těžkém stavu, bude řazen i nadále do stupně pohotovosti III, tzv. červené zóny.

CZ0423: Litoměřice

Týdenní souhrn denně analyzovaného rizikového skóre ^{(průměr, minimum, maximum) 1}: 3,1 (2–6)

Komentář epidemiologa (sekce hlavní hygieničky, MZ ČR)

V Ústeckém kraji, je i nadále pozorován zvýšený výskyt počtu případů onemocnění COVID19. Týdenní nárůst počtu případů v kraji přesahuje 766 případů na 100 tisíc obyvatel, což ukazuje na mírný pokles hodnot předchozího týdne (96,7 %) Podíl případů u věkové kategorie 65+ se pohybuje okolo 18 %, v rozmezí od 13 do 25 % z celkového počtu dle okresu, nejvyšší výskyt v seniorní kategorie je zaznamenáván v okrese Ústí nad Labem. V Ústeckém kraji dochází ke kontinuálnímu nárůstu počtu případů bez známého zdroje nákazy, což ukazuje na riziko komunitního šíření onemocnění. Negativním aspektem je rostoucí počet výskytů ve zdravotnických zařízení a v zařízeních poskytovatele sociální služeb a s tím související nárůst počtu pozitivních záchytů u personálu a pacientů/klientů těchto zařízení. Zvýšený výskyt případů se projevil i v počtu nově hospitalizovaných osob, včetně počtu případů pacientů hospitalizovaných osob na jednotkách intenzivní péče. Na základě analýzy příslušných parametrů pro zařazení do jednotlivých stupňů pohotovosti, včetně epidemiologických kritérií bylo rozhodnuto, že Ústecký kraj, vzhledem k trvajícímu negativnímu trendu ve výskytu onemocnění COVID19 a zvýšenému počtu hospitalizací, včetně hospitalizací v těžkém stavu, bude řazen i nadále do stupně pohotovosti III, tzv. červené zóny.

CZ0424: Louny

Týdenní souhrn denně analyzovaného rizikového skóre ^{(průměr, minimum, maximum) 1}: 3,1 (2–6)

Komentář epidemiologa (sekce hlavní hygieničky, MZ ČR)

V Ústeckém kraji, je i nadále pozorován zvýšený výskyt počtu případů onemocnění COVID19. Týdenní nárůst počtu případů v kraji přesahuje 766 případů na 100 tisíc obyvatel, což ukazuje na mírný pokles hodnot předchozího týdne (96,7 %) Podíl případů u věkové kategorie 65+ se pohybuje okolo 18 %, v rozmezí od 13 do 25 % z celkového počtu dle okresu, nejvyšší výskyt v seniorní kategorie je zaznamenáván v okrese Ústí nad Labem. V Ústeckém kraji dochází ke kontinuálnímu nárůstu počtu případů bez známého zdroje nákazy, což ukazuje na riziko komunitního šíření onemocnění. Negativním aspektem je rostoucí počet výskytů ve zdravotnických zařízení a v zařízeních poskytovatele sociální služeb a s tím související nárůst počtu pozitivních záchytů u personálu a pacientů/klientů těchto zařízení. Zvýšený výskyt případů se projevil i v počtu nově hospitalizovaných osob, včetně počtu případů pacientů hospitalizovaných osob na jednotkách intenzivní péče. Na základě analýzy příslušných parametrů pro zařazení do jednotlivých stupňů pohotovosti, včetně epidemiologických kritérií bylo rozhodnuto, že Ústecký kraj, vzhledem k trvajícímu negativnímu trendu ve výskytu onemocnění COVID19 a zvýšenému počtu hospitalizací, včetně hospitalizací v těžkém stavu, bude řazen i nadále do stupně pohotovosti III, tzv. červené zóny.

CZ0425: Most

Týdenní souhrn denně analyzovaného rizikového skóre ^{(průměr, minimum, maximum) 1}: 3,3 (2–5)

Komentář epidemiologa (sekce hlavní hygieničky, MZ ČR)

V Ústeckém kraji, je i nadále pozorován zvýšený výskyt počtu případů onemocnění COVID19. Týdenní nárůst počtu případů v kraji přesahuje 766 případů na 100 tisíc obyvatel, což ukazuje na mírný pokles hodnot předchozího týdne (96,7 %) Podíl případů u věkové kategorie 65+ se pohybuje okolo 18 %, v rozmezí od 13 do 25 % z celkového počtu dle okresu, nejvyšší výskyt v seniorní kategorie je zaznamenáván v okrese Ústí nad Labem. V Ústeckém kraji dochází ke kontinuálnímu nárůstu počtu případů bez známého zdroje nákazy, což ukazuje na riziko komunitního šíření onemocnění. Negativním aspektem je rostoucí počet výskytů ve zdravotnických zařízení a v zařízeních poskytovatele sociální služeb a s tím související nárůst počtu pozitivních záchytů u personálu a pacientů/klientů těchto zařízení. Zvýšený výskyt případů se projevil i v počtu nově hospitalizovaných osob, včetně počtu případů pacientů hospitalizovaných osob na jednotkách intenzivní péče. Na základě analýzy příslušných parametrů pro zařazení do jednotlivých stupňů pohotovosti, včetně epidemiologických kritérií bylo rozhodnuto, že Ústecký kraj, vzhledem k trvajícímu negativnímu trendu ve výskytu onemocnění COVID19 a zvýšenému počtu hospitalizací, včetně hospitalizací v těžkém stavu, bude řazen i nadále do stupně pohotovosti III, tzv. červené zóny.

CZ0426: Teplice

Týdenní souhrn denně analyzovaného rizikového skóre ^{(průměr, minimum, maximum) 1}: 2,7 (2–4)

Komentář epidemiologa (sekce hlavní hygieničky, MZ ČR)

V Ústeckém kraji, je i nadále pozorován zvýšený výskyt počtu případů onemocnění COVID19. Týdenní nárůst počtu případů v kraji přesahuje 766 případů na 100 tisíc obyvatel, což ukazuje na mírný pokles hodnot předchozího týdne (96,7 %) Podíl případů u věkové kategorie 65+ se pohybuje okolo 18 %, v rozmezí od 13 do 25 % z celkového počtu dle okresu, nejvyšší výskyt v seniorní kategorie je zaznamenáván v okrese Ústí nad Labem. V Ústeckém kraji dochází ke kontinuálnímu nárůstu počtu případů bez známého zdroje nákazy, což ukazuje na riziko komunitního šíření onemocnění. Negativním aspektem je rostoucí počet výskytů ve zdravotnických zařízení a v zařízeních poskytovatele sociální služeb a s tím související nárůst počtu pozitivních záchytů u personálu a pacientů/klientů těchto zařízení. Zvýšený výskyt případů se projevil i v počtu nově hospitalizovaných osob, včetně počtu případů pacientů hospitalizovaných osob na jednotkách intenzivní péče. Na základě analýzy příslušných parametrů pro zařazení do jednotlivých stupňů pohotovosti, včetně epidemiologických kritérií bylo rozhodnuto, že Ústecký kraj, vzhledem k trvajícímu negativnímu trendu ve výskytu onemocnění COVID19 a zvýšenému počtu hospitalizací, včetně hospitalizací v těžkém stavu, bude řazen i nadále do stupně pohotovosti III, tzv. červené zóny.

CZ0427: Ústí nad Labem

Týdenní souhrn denně analyzovaného rizikového skóre ^{(průměr, minimum, maximum) 1}: 3,3 (2–6)

Komentář epidemiologa (sekce hlavní hygieničky, MZ ČR)

V Ústeckém kraji, je i nadále pozorován zvýšený výskyt počtu případů onemocnění COVID19. Týdenní nárůst počtu případů v kraji přesahuje 766 případů na 100 tisíc obyvatel, což ukazuje na mírný pokles hodnot předchozího týdne (96,7 %) Podíl případů u věkové kategorie 65+ se pohybuje okolo 18 %, v rozmezí od 13 do 25 % z celkového počtu dle okresu, nejvyšší výskyt v seniorní kategorie je zaznamenáván v okrese Ústí nad Labem. V Ústeckém kraji dochází ke kontinuálnímu nárůstu počtu případů bez známého zdroje nákazy, což ukazuje na riziko komunitního šíření onemocnění. Negativním aspektem je rostoucí počet výskytů ve zdravotnických zařízení a v zařízeních poskytovatele sociální služeb a s tím související nárůst počtu pozitivních záchytů u personálu a pacientů/klientů těchto zařízení. Zvýšený výskyt případů se projevil i v počtu nově hospitalizovaných osob, včetně počtu případů pacientů hospitalizovaných osob na jednotkách intenzivní péče. Na základě analýzy příslušných parametrů pro zařazení do jednotlivých stupňů pohotovosti, včetně epidemiologických kritérií bylo rozhodnuto, že Ústecký kraj, vzhledem k trvajícímu negativnímu trendu ve výskytu onemocnění COVID19 a zvýšenému počtu hospitalizací, včetně hospitalizací v těžkém stavu, bude řazen i nadále do stupně pohotovosti III, tzv. červené zóny.

CZ0511: Česká Lípa

Týdenní souhrn denně analyzovaného rizikového skóre ^{(průměr, minimum, maximum) 1}: 3,0 (2–6)

Komentář epidemiologa (sekce hlavní hygieničky, MZ ČR)

V Libereckém kraji, prioritně a zejména v okrese Liberec je i nadále pozorován zvýšený výskyt onemocnění COVID19. v Libereckém kraji přesahuje 7denní incidence počet 815 případů na 100 tisíc obyvatel (tj. v % předchozího týdne: 93 %), 14denní incidence je pak na hodnotě přesahující 1 650 případů 100 tisíc obyvatel. Podíl případů u věkové kategorie 65+ se v průměru pohybuje okolo 15 % z celkového počtu. Případy v Libereckém kraji, již nejsou primárně navázány jen na mladší a střední generaci, je pozorován i nadále nárůst v počtu případů v seniorní skupině obyvatel. Zmíněný zvýšený počet vede k postupnému nárustu hospitalizovaných pacientů. Výskyty, u nichž je prokázán zdroj nákazy jsou primárně navázány na rodinu či pracoviště, kontinuálně však rostou záchyty ve zdravotnických zařízeních a v zařízeních poskytovatelů sociálních služeb, a to nejen u personálu, tak i u pacientů a klientů těchto zařízení, což se následně promítá do počtu hospitalizací vzhledem k záchytu u vulnerabilní, imunokompromitované skupiny. Na základě analýzy příslušných parametrů pro zařazení do jednotlivých stupňů pohotovosti, včetně epidemiologických kritérií bylo rozhodnuto, že Liberecký kraj, bude vzhledem ke kontinuálnímu nárůstu počtu nově diagnostikovaných případů a vzhledem k průniku do vulnerabilní skupiny způsobeného vyššími záchyty ve zdravotnických zařízeních a v zařízeních poskytovatele sociálních služeb zařazen i nadále do stupně pohotovosti III, tzv. červené zóny.

CZ0512: Jablonec nad Nisou

Týdenní souhrn denně analyzovaného rizikového skóre ^{(průměr, minimum, maximum) 1}: 3,4 (2–6)

Komentář epidemiologa (sekce hlavní hygieničky, MZ ČR)

V Libereckém kraji, prioritně a zejména v okrese Liberec je i nadále pozorován zvýšený výskyt onemocnění COVID19. v Libereckém kraji přesahuje 7denní incidence počet 815 případů na 100 tisíc obyvatel (tj. v % předchozího týdne: 93 %), 14denní incidence je pak na hodnotě přesahující 1 650 případů 100 tisíc obyvatel. Podíl případů u věkové kategorie 65+ se v průměru pohybuje okolo 15 % z celkového počtu. Případy v Libereckém kraji, již nejsou primárně navázány jen na mladší a střední generaci, je pozorován i nadále nárůst v počtu případů v seniorní skupině obyvatel. Zmíněný zvýšený počet vede k postupnému nárustu hospitalizovaných pacientů. Výskyty, u nichž je prokázán zdroj nákazy jsou primárně navázány na rodinu či pracoviště, kontinuálně však rostou záchyty ve zdravotnických zařízeních a v zařízeních poskytovatelů sociálních služeb, a to nejen u personálu, tak i u pacientů a klientů těchto zařízení, což se následně promítá do počtu hospitalizací vzhledem k záchytu u vulnerabilní, imunokompromitované skupiny. Na základě analýzy příslušných parametrů pro zařazení do jednotlivých stupňů pohotovosti, včetně epidemiologických kritérií bylo rozhodnuto, že Liberecký kraj, bude vzhledem ke kontinuálnímu nárůstu počtu nově diagnostikovaných případů a vzhledem k průniku do vulnerabilní skupiny způsobeného vyššími záchyty ve zdravotnických zařízeních a v zařízeních poskytovatele sociálních služeb zařazen i nadále do stupně pohotovosti III, tzv. červené zóny.

CZ0513: Liberec

Týdenní souhrn denně analyzovaného rizikového skóre ^{(průměr, minimum, maximum) 1}: 2,9 (2–6)

Komentář epidemiologa (sekce hlavní hygieničky, MZ ČR)

V Libereckém kraji, prioritně a zejména v okrese Liberec je i nadále pozorován zvýšený výskyt onemocnění COVID19. v Libereckém kraji přesahuje 7denní incidence počet 815 případů na 100 tisíc obyvatel (tj. v % předchozího týdne: 93 %), 14denní incidence je pak na hodnotě přesahující 1 650 případů 100 tisíc obyvatel. Podíl případů u věkové kategorie 65+ se v průměru pohybuje okolo 15 % z celkového počtu. Případy v Libereckém kraji, již nejsou primárně navázány jen na mladší a střední generaci, je pozorován i nadále nárůst v počtu případů v seniorní skupině obyvatel. Zmíněný zvýšený počet vede k postupnému nárustu hospitalizovaných pacientů. Výskyty, u nichž je prokázán zdroj nákazy jsou primárně navázány na rodinu či pracoviště, kontinuálně však rostou záchyty ve zdravotnických zařízeních a v zařízeních poskytovatelů sociálních služeb, a to nejen u personálu, tak i u pacientů a klientů těchto zařízení, což se následně promítá do počtu hospitalizací vzhledem k záchytu u vulnerabilní, imunokompromitované skupiny. Na základě analýzy příslušných parametrů pro zařazení do jednotlivých stupňů pohotovosti, včetně epidemiologických kritérií bylo rozhodnuto, že Liberecký kraj, bude vzhledem ke kontinuálnímu nárůstu počtu nově diagnostikovaných případů a vzhledem k průniku do vulnerabilní skupiny způsobeného vyššími záchyty ve zdravotnických zařízeních a v zařízeních poskytovatele sociálních služeb zařazen i nadále do stupně pohotovosti III, tzv. červené zóny.

CZ0514: Semily

Týdenní souhrn denně analyzovaného rizikového skóre ^{(průměr, minimum, maximum) 1}: 3,6 (2–6)

Komentář epidemiologa (sekce hlavní hygieničky, MZ ČR)

V Libereckém kraji, prioritně a zejména v okrese Liberec je i nadále pozorován zvýšený výskyt onemocnění COVID19. v Libereckém kraji přesahuje 7denní incidence počet 815 případů na 100 tisíc obyvatel (tj. v % předchozího týdne: 93 %), 14denní incidence je pak na hodnotě přesahující 1 650 případů 100 tisíc obyvatel. Podíl případů u věkové kategorie 65+ se v průměru pohybuje okolo 15 % z celkového počtu. Případy v Libereckém kraji, již nejsou primárně navázány jen na mladší a střední generaci, je pozorován i nadále nárůst v počtu případů v seniorní skupině obyvatel. Zmíněný zvýšený počet vede k postupnému nárustu hospitalizovaných pacientů. Výskyty, u nichž je prokázán zdroj nákazy jsou primárně navázány na rodinu či pracoviště, kontinuálně však rostou záchyty ve zdravotnických zařízeních a v zařízeních poskytovatelů sociálních služeb, a to nejen u personálu, tak i u pacientů a klientů těchto zařízení, což se následně promítá do počtu hospitalizací vzhledem k záchytu u vulnerabilní, imunokompromitované skupiny. Na základě analýzy příslušných parametrů pro zařazení do jednotlivých stupňů pohotovosti, včetně epidemiologických kritérií bylo rozhodnuto, že Liberecký kraj, bude vzhledem ke kontinuálnímu nárůstu počtu nově diagnostikovaných případů a vzhledem k průniku do vulnerabilní skupiny způsobeného vyššími záchyty ve zdravotnických zařízeních a v zařízeních poskytovatele sociálních služeb zařazen i nadále do stupně pohotovosti III, tzv. červené zóny.

CZ0521: Hradec Králové

Týdenní souhrn denně analyzovaného rizikového skóre ^{(průměr, minimum, maximum) 1}: 3,4 (2–6)

Komentář epidemiologa (sekce hlavní hygieničky, MZ ČR)

V Královehradeckém kraji je kumulativní nárůst nově diagnostikovaných za 7 dní na 100 000 obyvatel vyšší než 913 případů, což je představuje nárůst oproti hodnocenému období (tj. v % předchozího týdne: 85,7 %). Průměrný denní přírůstek je 130 případů na 100 tisíc obyvatel, což v absolutních číslech představuje hodnotu 720 případů denně diagnostikovaných v Královehradeckém kraji, nejvíce se na tomto čísle podílí okres Náchod, Hradec Králové a poslední době také okres Trutnov. Zvýšený výskyt je v 7denním hodnocení pozorován ve všech okresech kraje. Podíl případů u věkové kategorie 65+ se pohybuje opět ve výrazném rozptylu od 12 % do 17 % z celkového počtu. Zvýšený výskyt případů COVID19 se projevuje na počtu hospitalizací, aktuálně je hospitalizováno v nemocnicích Královehradeckého kraje přes 400 pacientů. Výskyty, u nichž je prokázán zdroj nákazy jsou primárně navázány na rodinu či pracoviště, kontinuálně však rostou záchyty ve zdravotnických zařízeních a v zařízeních poskytovatelů sociálních služeb, a to nejen u personálu, tak i u pacientů a klientů těchto zařízení, což se následně promítá do počtu hospitalizací vzhledem k záchytu u vulnerabilní, imunokompromitované skupiny. Na základě analýzy příslušných parametrů pro zařazení do jednotlivých stupňů pohotovosti, včetně epidemiologických kritérií bylo rozhodnuto, že Královehradecký kraj, bude vzhledem ke kontinuálnímu nárůstu počtu případů, včetně počtu případů v seniorní skupině včetně segmentu případů bez známého zdroje, což značí přítomnost komunitního šířeni, a narůstajícího počtu hospitalizaci, řazen i nadále do stupně pohotovosti III, tzv. červené zóny.

CZ0522: Jičín

Týdenní souhrn denně analyzovaného rizikového skóre ^{(průměr, minimum, maximum) 1}: 3,1 (2–6)

Komentář epidemiologa (sekce hlavní hygieničky, MZ ČR)

V Královehradeckém kraji je kumulativní nárůst nově diagnostikovaných za 7 dní na 100 000 obyvatel vyšší než 913 případů, což je představuje nárůst oproti hodnocenému období (tj. v % předchozího týdne: 85,7 %). Průměrný denní přírůstek je 130 případů na 100 tisíc obyvatel, což v absolutních číslech představuje hodnotu 720 případů denně diagnostikovaných v Královehradeckém kraji, nejvíce se na tomto čísle podílí okres Náchod, Hradec Králové a poslední době také okres Trutnov. Zvýšený výskyt je v 7denním hodnocení pozorován ve všech okresech kraje. Podíl případů u věkové kategorie 65+ se pohybuje opět ve výrazném rozptylu od 12 % do 17 % z celkového počtu. Zvýšený výskyt případů COVID19 se projevuje na počtu hospitalizací, aktuálně je hospitalizováno v nemocnicích Královehradeckého kraje přes 400 pacientů. Výskyty, u nichž je prokázán zdroj nákazy jsou primárně navázány na rodinu či pracoviště, kontinuálně však rostou záchyty ve zdravotnických zařízeních a v zařízeních poskytovatelů sociálních služeb, a to nejen u personálu, tak i u pacientů a klientů těchto zařízení, což se následně promítá do počtu hospitalizací vzhledem k záchytu u vulnerabilní, imunokompromitované skupiny. Na základě analýzy příslušných parametrů pro zařazení do jednotlivých stupňů pohotovosti, včetně epidemiologických kritérií bylo rozhodnuto, že Královehradecký kraj, bude vzhledem ke kontinuálnímu nárůstu počtu případů, včetně počtu případů v seniorní skupině včetně segmentu případů bez známého zdroje, což značí přítomnost komunitního šířeni, a narůstajícího počtu hospitalizaci, řazen i nadále do stupně pohotovosti III, tzv. červené zóny.

CZ0523: Náchod

Týdenní souhrn denně analyzovaného rizikového skóre ^{(průměr, minimum, maximum) 1}: 2,7 (2–4)

Komentář epidemiologa (sekce hlavní hygieničky, MZ ČR)

V Královehradeckém kraji je kumulativní nárůst nově diagnostikovaných za 7 dní na 100 000 obyvatel vyšší než 913 případů, což je představuje nárůst oproti hodnocenému období (tj. v % předchozího týdne: 85,7 %). Průměrný denní přírůstek je 130 případů na 100 tisíc obyvatel, což v absolutních číslech představuje hodnotu 720 případů denně diagnostikovaných v Královehradeckém kraji, nejvíce se na tomto čísle podílí okres Náchod, Hradec Králové a poslední době také okres Trutnov. Zvýšený výskyt je v 7denním hodnocení pozorován ve všech okresech kraje. Podíl případů u věkové kategorie 65+ se pohybuje opět ve výrazném rozptylu od 12 % do 17 % z celkového počtu. Zvýšený výskyt případů COVID19 se projevuje na počtu hospitalizací, aktuálně je hospitalizováno v nemocnicích Královehradeckého kraje přes 400 pacientů. Výskyty, u nichž je prokázán zdroj nákazy jsou primárně navázány na rodinu či pracoviště, kontinuálně však rostou záchyty ve zdravotnických zařízeních a v zařízeních poskytovatelů sociálních služeb, a to nejen u personálu, tak i u pacientů a klientů těchto zařízení, což se následně promítá do počtu hospitalizací vzhledem k záchytu u vulnerabilní, imunokompromitované skupiny. Na základě analýzy příslušných parametrů pro zařazení do jednotlivých stupňů pohotovosti, včetně epidemiologických kritérií bylo rozhodnuto, že Královehradecký kraj, bude vzhledem ke kontinuálnímu nárůstu počtu případů, včetně počtu případů v seniorní skupině včetně segmentu případů bez známého zdroje, což značí přítomnost komunitního šířeni, a narůstajícího počtu hospitalizaci, řazen i nadále do stupně pohotovosti III, tzv. červené zóny.

CZ0524: Rychnov nad Kněžnou

Týdenní souhrn denně analyzovaného rizikového skóre ^{(průměr, minimum, maximum) 1}: 2,6 (2–6)

Komentář epidemiologa (sekce hlavní hygieničky, MZ ČR)

V Královehradeckém kraji je kumulativní nárůst nově diagnostikovaných za 7 dní na 100 000 obyvatel vyšší než 913 případů, což je představuje nárůst oproti hodnocenému období (tj. v % předchozího týdne: 85,7 %). Průměrný denní přírůstek je 130 případů na 100 tisíc obyvatel, což v absolutních číslech představuje hodnotu 720 případů denně diagnostikovaných v Královehradeckém kraji, nejvíce se na tomto čísle podílí okres Náchod, Hradec Králové a poslední době také okres Trutnov. Zvýšený výskyt je v 7denním hodnocení pozorován ve všech okresech kraje. Podíl případů u věkové kategorie 65+ se pohybuje opět ve výrazném rozptylu od 12 % do 17 % z celkového počtu. Zvýšený výskyt případů COVID19 se projevuje na počtu hospitalizací, aktuálně je hospitalizováno v nemocnicích Královehradeckého kraje přes 400 pacientů. Výskyty, u nichž je prokázán zdroj nákazy jsou primárně navázány na rodinu či pracoviště, kontinuálně však rostou záchyty ve zdravotnických zařízeních a v zařízeních poskytovatelů sociálních služeb, a to nejen u personálu, tak i u pacientů a klientů těchto zařízení, což se následně promítá do počtu hospitalizací vzhledem k záchytu u vulnerabilní, imunokompromitované skupiny. Na základě analýzy příslušných parametrů pro zařazení do jednotlivých stupňů pohotovosti, včetně epidemiologických kritérií bylo rozhodnuto, že Královehradecký kraj, bude vzhledem ke kontinuálnímu nárůstu počtu případů, včetně počtu případů v seniorní skupině včetně segmentu případů bez známého zdroje, což značí přítomnost komunitního šířeni, a narůstajícího počtu hospitalizaci, řazen i nadále do stupně pohotovosti III, tzv. červené zóny.

CZ0525: Trutnov

Týdenní souhrn denně analyzovaného rizikového skóre ^{(průměr, minimum, maximum) 1}: 3,9 (2–6)

Komentář epidemiologa (sekce hlavní hygieničky, MZ ČR)

V Královehradeckém kraji je kumulativní nárůst nově diagnostikovaných za 7 dní na 100 000 obyvatel vyšší než 913 případů, což je představuje nárůst oproti hodnocenému období (tj. v % předchozího týdne: 85,7 %). Průměrný denní přírůstek je 130 případů na 100 tisíc obyvatel, což v absolutních číslech představuje hodnotu 720 případů denně diagnostikovaných v Královehradeckém kraji, nejvíce se na tomto čísle podílí okres Náchod, Hradec Králové a poslední době také okres Trutnov. Zvýšený výskyt je v 7denním hodnocení pozorován ve všech okresech kraje. Podíl případů u věkové kategorie 65+ se pohybuje opět ve výrazném rozptylu od 12 % do 17 % z celkového počtu. Zvýšený výskyt případů COVID19 se projevuje na počtu hospitalizací, aktuálně je hospitalizováno v nemocnicích Královehradeckého kraje přes 400 pacientů. Výskyty, u nichž je prokázán zdroj nákazy jsou primárně navázány na rodinu či pracoviště, kontinuálně však rostou záchyty ve zdravotnických zařízeních a v zařízeních poskytovatelů sociálních služeb, a to nejen u personálu, tak i u pacientů a klientů těchto zařízení, což se následně promítá do počtu hospitalizací vzhledem k záchytu u vulnerabilní, imunokompromitované skupiny. Na základě analýzy příslušných parametrů pro zařazení do jednotlivých stupňů pohotovosti, včetně epidemiologických kritérií bylo rozhodnuto, že Královehradecký kraj, bude vzhledem ke kontinuálnímu nárůstu počtu případů, včetně počtu případů v seniorní skupině včetně segmentu případů bez známého zdroje, což značí přítomnost komunitního šířeni, a narůstajícího počtu hospitalizaci, řazen i nadále do stupně pohotovosti III, tzv. červené zóny.

CZ0531: Chrudim

Týdenní souhrn denně analyzovaného rizikového skóre ^{(průměr, minimum, maximum) 1}: 3,9 (2–6)

Komentář epidemiologa (sekce hlavní hygieničky, MZ ČR)

V Pardubickém kraji je pozorován dlouhodobější zvýšený výskyt onemocnění COVID19, 7denní incidence přesahuje počet 864 případů na 100 tisíc obyvatel (tj. v % předchozího týdne: 104 %), 14denní incidence je více než 1 650 případů na 100 tisíc obyvatel, i když se nejedná o tak výrazný nárust jako u předchozího týdne, tak počet nových případů nadále roste, což se negativně promítá do případů bez známého zdroje nákazy. Podíl případů u věkové kategorie 65+ se pohybuje v závislosti na okresech okolo 14 až 20 % z celkového počtu, nejvíce je postihnut v tomto okres Svitavy. Výskyty, u nichž je prokázán zdroj nákazy jsou primárně navázány na rodinu či pracoviště, kontinuálně však rostou záchyty ve zdravotnických zařízeních a v zařízeních poskytovatelů sociálních služeb, což se následně promítá do počtu hospitalizací vzhledem k záchytu u vulnerabilní, imunokompromitované skupiny. Nárůst počtu případů následně generuje vyšší počet hospitalizovaných osob, včetně nově hospitalizovaných v těžkém stavu a na jednotkách intenzivní péče. Na základě analýzy příslušných parametrů pro zařazení do jednotlivých stupňů pohotovosti, včetně epidemiologických kritérií bylo rozhodnuto, že Pardubický kraj vzhledem k dlouhodobému zvýšenému výskytu, včetně případů v seniorní populaci a kontinuálnímu nárůstu případů bez zmámeného zdroje nákazy signalizující přetrvávající komunitní přenos a zvýšenému počtu hospitalizací bude řazen i nadále do stupně pohotovosti III, tzv. červené zóny.

CZ0532: Pardubice

Týdenní souhrn denně analyzovaného rizikového skóre ^{(průměr, minimum, maximum) 1}: 3,9 (2–6)

Komentář epidemiologa (sekce hlavní hygieničky, MZ ČR)

V Pardubickém kraji je pozorován dlouhodobější zvýšený výskyt onemocnění COVID19, 7denní incidence přesahuje počet 864 případů na 100 tisíc obyvatel (tj. v % předchozího týdne: 104 %), 14denní incidence je více než 1 650 případů na 100 tisíc obyvatel, i když se nejedná o tak výrazný nárust jako u předchozího týdne, tak počet nových případů nadále roste, což se negativně promítá do případů bez známého zdroje nákazy. Podíl případů u věkové kategorie 65+ se pohybuje v závislosti na okresech okolo 14 až 20 % z celkového počtu, nejvíce je postihnut v tomto okres Svitavy. Výskyty, u nichž je prokázán zdroj nákazy jsou primárně navázány na rodinu či pracoviště, kontinuálně však rostou záchyty ve zdravotnických zařízeních a v zařízeních poskytovatelů sociálních služeb, což se následně promítá do počtu hospitalizací vzhledem k záchytu u vulnerabilní, imunokompromitované skupiny. Nárůst počtu případů následně generuje vyšší počet hospitalizovaných osob, včetně nově hospitalizovaných v těžkém stavu a na jednotkách intenzivní péče. Na základě analýzy příslušných parametrů pro zařazení do jednotlivých stupňů pohotovosti, včetně epidemiologických kritérií bylo rozhodnuto, že Pardubický kraj vzhledem k dlouhodobému zvýšenému výskytu, včetně případů v seniorní populaci a kontinuálnímu nárůstu případů bez zmámeného zdroje nákazy signalizující přetrvávající komunitní přenos a zvýšenému počtu hospitalizací bude řazen i nadále do stupně pohotovosti III, tzv. červené zóny.

CZ0533: Svitavy

Týdenní souhrn denně analyzovaného rizikového skóre ^{(průměr, minimum, maximum) 1}: 3,1 (2–5)

Komentář epidemiologa (sekce hlavní hygieničky, MZ ČR)

V Pardubickém kraji je pozorován dlouhodobější zvýšený výskyt onemocnění COVID19, 7denní incidence přesahuje počet 864 případů na 100 tisíc obyvatel (tj. v % předchozího týdne: 104 %), 14denní incidence je více než 1 650 případů na 100 tisíc obyvatel, i když se nejedná o tak výrazný nárust jako u předchozího týdne, tak počet nových případů nadále roste, což se negativně promítá do případů bez známého zdroje nákazy. Podíl případů u věkové kategorie 65+ se pohybuje v závislosti na okresech okolo 14 až 20 % z celkového počtu, nejvíce je postihnut v tomto okres Svitavy. Výskyty, u nichž je prokázán zdroj nákazy jsou primárně navázány na rodinu či pracoviště, kontinuálně však rostou záchyty ve zdravotnických zařízeních a v zařízeních poskytovatelů sociálních služeb, což se následně promítá do počtu hospitalizací vzhledem k záchytu u vulnerabilní, imunokompromitované skupiny. Nárůst počtu případů následně generuje vyšší počet hospitalizovaných osob, včetně nově hospitalizovaných v těžkém stavu a na jednotkách intenzivní péče. Na základě analýzy příslušných parametrů pro zařazení do jednotlivých stupňů pohotovosti, včetně epidemiologických kritérií bylo rozhodnuto, že Pardubický kraj vzhledem k dlouhodobému zvýšenému výskytu, včetně případů v seniorní populaci a kontinuálnímu nárůstu případů bez zmámeného zdroje nákazy signalizující přetrvávající komunitní přenos a zvýšenému počtu hospitalizací bude řazen i nadále do stupně pohotovosti III, tzv. červené zóny.

CZ0534: Ústí nad Orlicí

Týdenní souhrn denně analyzovaného rizikového skóre ^{(průměr, minimum, maximum) 1}: 3,1 (2–5)

Komentář epidemiologa (sekce hlavní hygieničky, MZ ČR)

V Pardubickém kraji je pozorován dlouhodobější zvýšený výskyt onemocnění COVID19, 7denní incidence přesahuje počet 864 případů na 100 tisíc obyvatel (tj. v % předchozího týdne: 104 %), 14denní incidence je více než 1 650 případů na 100 tisíc obyvatel, i když se nejedná o tak výrazný nárust jako u předchozího týdne, tak počet nových případů nadále roste, což se negativně promítá do případů bez známého zdroje nákazy. Podíl případů u věkové kategorie 65+ se pohybuje v závislosti na okresech okolo 14 až 20 % z celkového počtu, nejvíce je postihnut v tomto okres Svitavy. Výskyty, u nichž je prokázán zdroj nákazy jsou primárně navázány na rodinu či pracoviště, kontinuálně však rostou záchyty ve zdravotnických zařízeních a v zařízeních poskytovatelů sociálních služeb, což se následně promítá do počtu hospitalizací vzhledem k záchytu u vulnerabilní, imunokompromitované skupiny. Nárůst počtu případů následně generuje vyšší počet hospitalizovaných osob, včetně nově hospitalizovaných v těžkém stavu a na jednotkách intenzivní péče. Na základě analýzy příslušných parametrů pro zařazení do jednotlivých stupňů pohotovosti, včetně epidemiologických kritérií bylo rozhodnuto, že Pardubický kraj vzhledem k dlouhodobému zvýšenému výskytu, včetně případů v seniorní populaci a kontinuálnímu nárůstu případů bez zmámeného zdroje nákazy signalizující přetrvávající komunitní přenos a zvýšenému počtu hospitalizací bude řazen i nadále do stupně pohotovosti III, tzv. červené zóny.

CZ0631: Havlíčkův Brod

Týdenní souhrn denně analyzovaného rizikového skóre ^{(průměr, minimum, maximum) 1}: 3,3 (2–5)

Komentář epidemiologa (sekce hlavní hygieničky, MZ ČR)

V kraji Vysočina je pozorován dlouhodobější zvýšený výskyt počtu případů onemocnění COVID19, je hlášeno přes 870 případů na 100 tisíc obyvatel při 7denní incidence (tj. v % předchozího týdne: 108 %), 14denní nárůst pak dosahuje hodnot vyšších než 1 650 případů na 100 tisíc obyvatel, nejhorší situace je aktuálně v okresech Jihlava a Žďár nad Sázavou, kde je 7denní počet případů výrazně nad průměrem kraje. Ve všech okresech je pozorován i zvýšený záchyt případů u seniorní populace. Podíl případů u věkové kategorie 65+ se pohybuje okolo 17 % z celkového počtu. V okrese Jihlava je podíl záchytu v seniorní populaci ještě vyšší okolo 20% Výskyty, u nichž je prokázán zdroj nákazy jsou primárně navázány na rodinu či pracoviště, kontinuálně však rostou záchyty ve zdravotnických zařízeních a v zařízeních poskytovatelů sociálních služeb, což se následně promítá do počtu hospitalizací vzhledem k záchytu u vulnerabilní, imunokompromitované skupiny. Masivní záchyty ve zdravotnických zařízení jsou pozorovány v okrese Jihlava a Pelhřimov. Na základě analýzy příslušných parametrů pro zařazení do jednotlivých stupňů pohotovosti, včetně epidemiologických kritérií bylo rozhodnuto, že kraj Vysočina vzhledem ke trendovému nárůstu onemocnění, včetně počtu případů bez známého zdroje nákazy a zvýšenému počtu případů u seniorní skupiny obyvatel generujícího vyšší počet hospitalizovaných osob bude řazen i nadále do stupně pohotovosti III, tzv. červené zóny.

CZ0632: Jihlava

Týdenní souhrn denně analyzovaného rizikového skóre ^{(průměr, minimum, maximum) 1}: 4,0 (2–6)

Komentář epidemiologa (sekce hlavní hygieničky, MZ ČR)

V kraji Vysočina je pozorován dlouhodobější zvýšený výskyt počtu případů onemocnění COVID19, je hlášeno přes 870 případů na 100 tisíc obyvatel při 7denní incidence (tj. v % předchozího týdne: 108 %), 14denní nárůst pak dosahuje hodnot vyšších než 1 650 případů na 100 tisíc obyvatel, nejhorší situace je aktuálně v okresech Jihlava a Žďár nad Sázavou, kde je 7denní počet případů výrazně nad průměrem kraje. Ve všech okresech je pozorován i zvýšený záchyt případů u seniorní populace. Podíl případů u věkové kategorie 65+ se pohybuje okolo 17 % z celkového počtu. V okrese Jihlava je podíl záchytu v seniorní populaci ještě vyšší okolo 20% Výskyty, u nichž je prokázán zdroj nákazy jsou primárně navázány na rodinu či pracoviště, kontinuálně však rostou záchyty ve zdravotnických zařízeních a v zařízeních poskytovatelů sociálních služeb, což se následně promítá do počtu hospitalizací vzhledem k záchytu u vulnerabilní, imunokompromitované skupiny. Masivní záchyty ve zdravotnických zařízení jsou pozorovány v okrese Jihlava a Pelhřimov. Na základě analýzy příslušných parametrů pro zařazení do jednotlivých stupňů pohotovosti, včetně epidemiologických kritérií bylo rozhodnuto, že kraj Vysočina vzhledem ke trendovému nárůstu onemocnění, včetně počtu případů bez známého zdroje nákazy a zvýšenému počtu případů u seniorní skupiny obyvatel generujícího vyšší počet hospitalizovaných osob bude řazen i nadále do stupně pohotovosti III, tzv. červené zóny.

CZ0633: Pelhřimov

Týdenní souhrn denně analyzovaného rizikového skóre ^{(průměr, minimum, maximum) 1}: 2,9 (2–4)

Komentář epidemiologa (sekce hlavní hygieničky, MZ ČR)

V kraji Vysočina je pozorován dlouhodobější zvýšený výskyt počtu případů onemocnění COVID19, je hlášeno přes 870 případů na 100 tisíc obyvatel při 7denní incidence (tj. v % předchozího týdne: 108 %), 14denní nárůst pak dosahuje hodnot vyšších než 1 650 případů na 100 tisíc obyvatel, nejhorší situace je aktuálně v okresech Jihlava a Žďár nad Sázavou, kde je 7denní počet případů výrazně nad průměrem kraje. Ve všech okresech je pozorován i zvýšený záchyt případů u seniorní populace. Podíl případů u věkové kategorie 65+ se pohybuje okolo 17 % z celkového počtu. V okrese Jihlava je podíl záchytu v seniorní populaci ještě vyšší okolo 20% Výskyty, u nichž je prokázán zdroj nákazy jsou primárně navázány na rodinu či pracoviště, kontinuálně však rostou záchyty ve zdravotnických zařízeních a v zařízeních poskytovatelů sociálních služeb, což se následně promítá do počtu hospitalizací vzhledem k záchytu u vulnerabilní, imunokompromitované skupiny. Masivní záchyty ve zdravotnických zařízení jsou pozorovány v okrese Jihlava a Pelhřimov. Na základě analýzy příslušných parametrů pro zařazení do jednotlivých stupňů pohotovosti, včetně epidemiologických kritérií bylo rozhodnuto, že kraj Vysočina vzhledem ke trendovému nárůstu onemocnění, včetně počtu případů bez známého zdroje nákazy a zvýšenému počtu případů u seniorní skupiny obyvatel generujícího vyšší počet hospitalizovaných osob bude řazen i nadále do stupně pohotovosti III, tzv. červené zóny.

CZ0634: Třebíč

Týdenní souhrn denně analyzovaného rizikového skóre ^{(průměr, minimum, maximum) 1}: 3,4 (2–6)

Komentář epidemiologa (sekce hlavní hygieničky, MZ ČR)

V kraji Vysočina je pozorován dlouhodobější zvýšený výskyt počtu případů onemocnění COVID19, je hlášeno přes 870 případů na 100 tisíc obyvatel při 7denní incidence (tj. v % předchozího týdne: 108 %), 14denní nárůst pak dosahuje hodnot vyšších než 1 650 případů na 100 tisíc obyvatel, nejhorší situace je aktuálně v okresech Jihlava a Žďár nad Sázavou, kde je 7denní počet případů výrazně nad průměrem kraje. Ve všech okresech je pozorován i zvýšený záchyt případů u seniorní populace. Podíl případů u věkové kategorie 65+ se pohybuje okolo 17 % z celkového počtu. V okrese Jihlava je podíl záchytu v seniorní populaci ještě vyšší okolo 20% Výskyty, u nichž je prokázán zdroj nákazy jsou primárně navázány na rodinu či pracoviště, kontinuálně však rostou záchyty ve zdravotnických zařízeních a v zařízeních poskytovatelů sociálních služeb, což se následně promítá do počtu hospitalizací vzhledem k záchytu u vulnerabilní, imunokompromitované skupiny. Masivní záchyty ve zdravotnických zařízení jsou pozorovány v okrese Jihlava a Pelhřimov. Na základě analýzy příslušných parametrů pro zařazení do jednotlivých stupňů pohotovosti, včetně epidemiologických kritérií bylo rozhodnuto, že kraj Vysočina vzhledem ke trendovému nárůstu onemocnění, včetně počtu případů bez známého zdroje nákazy a zvýšenému počtu případů u seniorní skupiny obyvatel generujícího vyšší počet hospitalizovaných osob bude řazen i nadále do stupně pohotovosti III, tzv. červené zóny.

CZ0635: Žďár nad Sázavou

Týdenní souhrn denně analyzovaného rizikového skóre ^{(průměr, minimum, maximum) 1}: 3,4 (2–6)

Komentář epidemiologa (sekce hlavní hygieničky, MZ ČR)

V kraji Vysočina je pozorován dlouhodobější zvýšený výskyt počtu případů onemocnění COVID19, je hlášeno přes 870 případů na 100 tisíc obyvatel při 7denní incidence (tj. v % předchozího týdne: 108 %), 14denní nárůst pak dosahuje hodnot vyšších než 1 650 případů na 100 tisíc obyvatel, nejhorší situace je aktuálně v okresech Jihlava a Žďár nad Sázavou, kde je 7denní počet případů výrazně nad průměrem kraje. Ve všech okresech je pozorován i zvýšený záchyt případů u seniorní populace. Podíl případů u věkové kategorie 65+ se pohybuje okolo 17 % z celkového počtu. V okrese Jihlava je podíl záchytu v seniorní populaci ještě vyšší okolo 20% Výskyty, u nichž je prokázán zdroj nákazy jsou primárně navázány na rodinu či pracoviště, kontinuálně však rostou záchyty ve zdravotnických zařízeních a v zařízeních poskytovatelů sociálních služeb, což se následně promítá do počtu hospitalizací vzhledem k záchytu u vulnerabilní, imunokompromitované skupiny. Masivní záchyty ve zdravotnických zařízení jsou pozorovány v okrese Jihlava a Pelhřimov. Na základě analýzy příslušných parametrů pro zařazení do jednotlivých stupňů pohotovosti, včetně epidemiologických kritérií bylo rozhodnuto, že kraj Vysočina vzhledem ke trendovému nárůstu onemocnění, včetně počtu případů bez známého zdroje nákazy a zvýšenému počtu případů u seniorní skupiny obyvatel generujícího vyšší počet hospitalizovaných osob bude řazen i nadále do stupně pohotovosti III, tzv. červené zóny.

CZ0641: Blansko

Týdenní souhrn denně analyzovaného rizikového skóre ^{(průměr, minimum, maximum) 1}: 3,6 (2–6)

Komentář epidemiologa (sekce hlavní hygieničky, MZ ČR)

V Jihomoravském kraji je pozorován dlouhodobý významný záchyt onemocnění COVID19, včetně výskytu případů bez známého zdroje nákazy. 7denní incidence přesahuje hodnotu 588 případů na 100 tisíc obyvatel (tj. v % předchozího týdne: 80,6 %), podíl případů u věkové kategorie 65+ se pohybuje v rozmezí 15 až 25 % z celkového počtu, nejvyšší hodnoty u tohoto ukazatele jsou v okresech Znojmo a Blansko. I když se může na základě počtu hlášených případů zdát, že dochází k postupném zlepšení situace v jihomoravském kraji, tak není tomu příliš, tak denní přírůstky sice mírně klesají, ale se jedná o jedny z nejvyšších počtů v ČR, důležitým parametrem je počet případů u seniorní skupiny, denní přírůstek se pohybuje okolo 200 případů, což vzhledem k časté polymorbiditě starších osob zvyšuje potenciál nárůst hospitalizací. Aktuálně je i vzhledem k výše uvedenému tak, Jihomoravský kraj nejvíce zasaženým krajem z pohledu hospitalizací, a to jak u celkových hospitalizací, tak i u hospitalizací v těžkém stavu, aktuálně je hospitalizováno v jihomoravském kraji více než tisíc pacientů, a téměř 200 na lůžkách JIP, což jsou výrazně vyšší hodnoty ve srovnání s ostatními kraji. Výskyty, u nichž je prokázán zdroj nákazy jsou primárně navázány i nadále na rodinu či pracoviště, kontinuálně však rostou záchyty ve zdravotnických zařízeních a v zařízeních poskytovatelů sociálních služeb, což se následně promítá do počtu hospitalizací vzhledem k záchytu u zranitelné, imunokompromitované skupiny. Na základě analýzy příslušných parametrů pro zařazení do jednotlivých stupňů pohotovosti, včetně epidemiologických kritérií bylo rozhodnuto, že vzhledem ke kontinuálnímu a dlouhodobém nárustu ve všech parametrech, tj. denní počty případů, počty případů v seniorní kategorii a zejména pak počtu hospitalizovaných osob a kontinuálnímu nárůstu počtu případů bez známého zdroje nákazy bude Jihomoravský kraj řazen i nadále do stupně pohotovosti III, tzv. červené zóny.

CZ0642: Brno-město

Týdenní souhrn denně analyzovaného rizikového skóre ^{(průměr, minimum, maximum) 1}: 2,7 (2–5)

Komentář epidemiologa (sekce hlavní hygieničky, MZ ČR)

V Jihomoravském kraji je pozorován dlouhodobý významný záchyt onemocnění COVID19, včetně výskytu případů bez známého zdroje nákazy. 7denní incidence přesahuje hodnotu 588 případů na 100 tisíc obyvatel (tj. v % předchozího týdne: 80,6 %), podíl případů u věkové kategorie 65+ se pohybuje v rozmezí 15 až 25 % z celkového počtu, nejvyšší hodnoty u tohoto ukazatele jsou v okresech Znojmo a Blansko. I když se může na základě počtu hlášených případů zdát, že dochází k postupném zlepšení situace v jihomoravském kraji, tak není tomu příliš, tak denní přírůstky sice mírně klesají, ale se jedná o jedny z nejvyšších počtů v ČR, důležitým parametrem je počet případů u seniorní skupiny, denní přírůstek se pohybuje okolo 200 případů, což vzhledem k časté polymorbiditě starších osob zvyšuje potenciál nárůst hospitalizací. Aktuálně je i vzhledem k výše uvedenému tak, Jihomoravský kraj nejvíce zasaženým krajem z pohledu hospitalizací, a to jak u celkových hospitalizací, tak i u hospitalizací v těžkém stavu, aktuálně je hospitalizováno v jihomoravském kraji více než tisíc pacientů, a téměř 200 na lůžkách JIP, což jsou výrazně vyšší hodnoty ve srovnání s ostatními kraji. Výskyty, u nichž je prokázán zdroj nákazy jsou primárně navázány i nadále na rodinu či pracoviště, kontinuálně však rostou záchyty ve zdravotnických zařízeních a v zařízeních poskytovatelů sociálních služeb, což se následně promítá do počtu hospitalizací vzhledem k záchytu u zranitelné, imunokompromitované skupiny. Na základě analýzy příslušných parametrů pro zařazení do jednotlivých stupňů pohotovosti, včetně epidemiologických kritérií bylo rozhodnuto, že vzhledem ke kontinuálnímu a dlouhodobém nárustu ve všech parametrech, tj. denní počty případů, počty případů v seniorní kategorii a zejména pak počtu hospitalizovaných osob a kontinuálnímu nárůstu počtu případů bez známého zdroje nákazy bude Jihomoravský kraj řazen i nadále do stupně pohotovosti III, tzv. červené zóny.

CZ0643: Brno-venkov

Týdenní souhrn denně analyzovaného rizikového skóre ^{(průměr, minimum, maximum) 1}: 2,9 (2–6)

Komentář epidemiologa (sekce hlavní hygieničky, MZ ČR)

V Jihomoravském kraji je pozorován dlouhodobý významný záchyt onemocnění COVID19, včetně výskytu případů bez známého zdroje nákazy. 7denní incidence přesahuje hodnotu 588 případů na 100 tisíc obyvatel (tj. v % předchozího týdne: 80,6 %), podíl případů u věkové kategorie 65+ se pohybuje v rozmezí 15 až 25 % z celkového počtu, nejvyšší hodnoty u tohoto ukazatele jsou v okresech Znojmo a Blansko. I když se může na základě počtu hlášených případů zdát, že dochází k postupném zlepšení situace v jihomoravském kraji, tak není tomu příliš, tak denní přírůstky sice mírně klesají, ale se jedná o jedny z nejvyšších počtů v ČR, důležitým parametrem je počet případů u seniorní skupiny, denní přírůstek se pohybuje okolo 200 případů, což vzhledem k časté polymorbiditě starších osob zvyšuje potenciál nárůst hospitalizací. Aktuálně je i vzhledem k výše uvedenému tak, Jihomoravský kraj nejvíce zasaženým krajem z pohledu hospitalizací, a to jak u celkových hospitalizací, tak i u hospitalizací v těžkém stavu, aktuálně je hospitalizováno v jihomoravském kraji více než tisíc pacientů, a téměř 200 na lůžkách JIP, což jsou výrazně vyšší hodnoty ve srovnání s ostatními kraji. Výskyty, u nichž je prokázán zdroj nákazy jsou primárně navázány i nadále na rodinu či pracoviště, kontinuálně však rostou záchyty ve zdravotnických zařízeních a v zařízeních poskytovatelů sociálních služeb, což se následně promítá do počtu hospitalizací vzhledem k záchytu u zranitelné, imunokompromitované skupiny. Na základě analýzy příslušných parametrů pro zařazení do jednotlivých stupňů pohotovosti, včetně epidemiologických kritérií bylo rozhodnuto, že vzhledem ke kontinuálnímu a dlouhodobém nárustu ve všech parametrech, tj. denní počty případů, počty případů v seniorní kategorii a zejména pak počtu hospitalizovaných osob a kontinuálnímu nárůstu počtu případů bez známého zdroje nákazy bude Jihomoravský kraj řazen i nadále do stupně pohotovosti III, tzv. červené zóny.

CZ0644: Břeclav

Týdenní souhrn denně analyzovaného rizikového skóre ^{(průměr, minimum, maximum) 1}: 3,0 (2–6)

Komentář epidemiologa (sekce hlavní hygieničky, MZ ČR)

V Jihomoravském kraji je pozorován dlouhodobý významný záchyt onemocnění COVID19, včetně výskytu případů bez známého zdroje nákazy. 7denní incidence přesahuje hodnotu 588 případů na 100 tisíc obyvatel (tj. v % předchozího týdne: 80,6 %), podíl případů u věkové kategorie 65+ se pohybuje v rozmezí 15 až 25 % z celkového počtu, nejvyšší hodnoty u tohoto ukazatele jsou v okresech Znojmo a Blansko. I když se může na základě počtu hlášených případů zdát, že dochází k postupném zlepšení situace v jihomoravském kraji, tak není tomu příliš, tak denní přírůstky sice mírně klesají, ale se jedná o jedny z nejvyšších počtů v ČR, důležitým parametrem je počet případů u seniorní skupiny, denní přírůstek se pohybuje okolo 200 případů, což vzhledem k časté polymorbiditě starších osob zvyšuje potenciál nárůst hospitalizací. Aktuálně je i vzhledem k výše uvedenému tak, Jihomoravský kraj nejvíce zasaženým krajem z pohledu hospitalizací, a to jak u celkových hospitalizací, tak i u hospitalizací v těžkém stavu, aktuálně je hospitalizováno v jihomoravském kraji více než tisíc pacientů, a téměř 200 na lůžkách JIP, což jsou výrazně vyšší hodnoty ve srovnání s ostatními kraji. Výskyty, u nichž je prokázán zdroj nákazy jsou primárně navázány i nadále na rodinu či pracoviště, kontinuálně však rostou záchyty ve zdravotnických zařízeních a v zařízeních poskytovatelů sociálních služeb, což se následně promítá do počtu hospitalizací vzhledem k záchytu u zranitelné, imunokompromitované skupiny. Na základě analýzy příslušných parametrů pro zařazení do jednotlivých stupňů pohotovosti, včetně epidemiologických kritérií bylo rozhodnuto, že vzhledem ke kontinuálnímu a dlouhodobém nárustu ve všech parametrech, tj. denní počty případů, počty případů v seniorní kategorii a zejména pak počtu hospitalizovaných osob a kontinuálnímu nárůstu počtu případů bez známého zdroje nákazy bude Jihomoravský kraj řazen i nadále do stupně pohotovosti III, tzv. červené zóny.

CZ0645: Hodonín

Týdenní souhrn denně analyzovaného rizikového skóre ^{(průměr, minimum, maximum) 1}: 3,6 (2–6)

Komentář epidemiologa (sekce hlavní hygieničky, MZ ČR)

V Jihomoravském kraji je pozorován dlouhodobý významný záchyt onemocnění COVID19, včetně výskytu případů bez známého zdroje nákazy. 7denní incidence přesahuje hodnotu 588 případů na 100 tisíc obyvatel (tj. v % předchozího týdne: 80,6 %), podíl případů u věkové kategorie 65+ se pohybuje v rozmezí 15 až 25 % z celkového počtu, nejvyšší hodnoty u tohoto ukazatele jsou v okresech Znojmo a Blansko. I když se může na základě počtu hlášených případů zdát, že dochází k postupném zlepšení situace v jihomoravském kraji, tak není tomu příliš, tak denní přírůstky sice mírně klesají, ale se jedná o jedny z nejvyšších počtů v ČR, důležitým parametrem je počet případů u seniorní skupiny, denní přírůstek se pohybuje okolo 200 případů, což vzhledem k časté polymorbiditě starších osob zvyšuje potenciál nárůst hospitalizací. Aktuálně je i vzhledem k výše uvedenému tak, Jihomoravský kraj nejvíce zasaženým krajem z pohledu hospitalizací, a to jak u celkových hospitalizací, tak i u hospitalizací v těžkém stavu, aktuálně je hospitalizováno v jihomoravském kraji více než tisíc pacientů, a téměř 200 na lůžkách JIP, což jsou výrazně vyšší hodnoty ve srovnání s ostatními kraji. Výskyty, u nichž je prokázán zdroj nákazy jsou primárně navázány i nadále na rodinu či pracoviště, kontinuálně však rostou záchyty ve zdravotnických zařízeních a v zařízeních poskytovatelů sociálních služeb, což se následně promítá do počtu hospitalizací vzhledem k záchytu u zranitelné, imunokompromitované skupiny. Na základě analýzy příslušných parametrů pro zařazení do jednotlivých stupňů pohotovosti, včetně epidemiologických kritérií bylo rozhodnuto, že vzhledem ke kontinuálnímu a dlouhodobém nárustu ve všech parametrech, tj. denní počty případů, počty případů v seniorní kategorii a zejména pak počtu hospitalizovaných osob a kontinuálnímu nárůstu počtu případů bez známého zdroje nákazy bude Jihomoravský kraj řazen i nadále do stupně pohotovosti III, tzv. červené zóny.

CZ0646: Vyškov

Týdenní souhrn denně analyzovaného rizikového skóre ^{(průměr, minimum, maximum) 1}: 3,9 (2–6)

Komentář epidemiologa (sekce hlavní hygieničky, MZ ČR)

V Jihomoravském kraji je pozorován dlouhodobý významný záchyt onemocnění COVID19, včetně výskytu případů bez známého zdroje nákazy. 7denní incidence přesahuje hodnotu 588 případů na 100 tisíc obyvatel (tj. v % předchozího týdne: 80,6 %), podíl případů u věkové kategorie 65+ se pohybuje v rozmezí 15 až 25 % z celkového počtu, nejvyšší hodnoty u tohoto ukazatele jsou v okresech Znojmo a Blansko. I když se může na základě počtu hlášených případů zdát, že dochází k postupném zlepšení situace v jihomoravském kraji, tak není tomu příliš, tak denní přírůstky sice mírně klesají, ale se jedná o jedny z nejvyšších počtů v ČR, důležitým parametrem je počet případů u seniorní skupiny, denní přírůstek se pohybuje okolo 200 případů, což vzhledem k časté polymorbiditě starších osob zvyšuje potenciál nárůst hospitalizací. Aktuálně je i vzhledem k výše uvedenému tak, Jihomoravský kraj nejvíce zasaženým krajem z pohledu hospitalizací, a to jak u celkových hospitalizací, tak i u hospitalizací v těžkém stavu, aktuálně je hospitalizováno v jihomoravském kraji více než tisíc pacientů, a téměř 200 na lůžkách JIP, což jsou výrazně vyšší hodnoty ve srovnání s ostatními kraji. Výskyty, u nichž je prokázán zdroj nákazy jsou primárně navázány i nadále na rodinu či pracoviště, kontinuálně však rostou záchyty ve zdravotnických zařízeních a v zařízeních poskytovatelů sociálních služeb, což se následně promítá do počtu hospitalizací vzhledem k záchytu u zranitelné, imunokompromitované skupiny. Na základě analýzy příslušných parametrů pro zařazení do jednotlivých stupňů pohotovosti, včetně epidemiologických kritérií bylo rozhodnuto, že vzhledem ke kontinuálnímu a dlouhodobém nárustu ve všech parametrech, tj. denní počty případů, počty případů v seniorní kategorii a zejména pak počtu hospitalizovaných osob a kontinuálnímu nárůstu počtu případů bez známého zdroje nákazy bude Jihomoravský kraj řazen i nadále do stupně pohotovosti III, tzv. červené zóny.

CZ0647: Znojmo

Týdenní souhrn denně analyzovaného rizikového skóre ^{(průměr, minimum, maximum) 1}: 3,6 (2–6)

Komentář epidemiologa (sekce hlavní hygieničky, MZ ČR)

V Jihomoravském kraji je pozorován dlouhodobý významný záchyt onemocnění COVID19, včetně výskytu případů bez známého zdroje nákazy. 7denní incidence přesahuje hodnotu 588 případů na 100 tisíc obyvatel (tj. v % předchozího týdne: 80,6 %), podíl případů u věkové kategorie 65+ se pohybuje v rozmezí 15 až 25 % z celkového počtu, nejvyšší hodnoty u tohoto ukazatele jsou v okresech Znojmo a Blansko. I když se může na základě počtu hlášených případů zdát, že dochází k postupném zlepšení situace v jihomoravském kraji, tak není tomu příliš, tak denní přírůstky sice mírně klesají, ale se jedná o jedny z nejvyšších počtů v ČR, důležitým parametrem je počet případů u seniorní skupiny, denní přírůstek se pohybuje okolo 200 případů, což vzhledem k časté polymorbiditě starších osob zvyšuje potenciál nárůst hospitalizací. Aktuálně je i vzhledem k výše uvedenému tak, Jihomoravský kraj nejvíce zasaženým krajem z pohledu hospitalizací, a to jak u celkových hospitalizací, tak i u hospitalizací v těžkém stavu, aktuálně je hospitalizováno v jihomoravském kraji více než tisíc pacientů, a téměř 200 na lůžkách JIP, což jsou výrazně vyšší hodnoty ve srovnání s ostatními kraji. Výskyty, u nichž je prokázán zdroj nákazy jsou primárně navázány i nadále na rodinu či pracoviště, kontinuálně však rostou záchyty ve zdravotnických zařízeních a v zařízeních poskytovatelů sociálních služeb, což se následně promítá do počtu hospitalizací vzhledem k záchytu u zranitelné, imunokompromitované skupiny. Na základě analýzy příslušných parametrů pro zařazení do jednotlivých stupňů pohotovosti, včetně epidemiologických kritérií bylo rozhodnuto, že vzhledem ke kontinuálnímu a dlouhodobém nárustu ve všech parametrech, tj. denní počty případů, počty případů v seniorní kategorii a zejména pak počtu hospitalizovaných osob a kontinuálnímu nárůstu počtu případů bez známého zdroje nákazy bude Jihomoravský kraj řazen i nadále do stupně pohotovosti III, tzv. červené zóny.

CZ0711: Jeseník

Týdenní souhrn denně analyzovaného rizikového skóre ^{(průměr, minimum, maximum) 1}: 2,9 (1–6)

Komentář epidemiologa (sekce hlavní hygieničky, MZ ČR)

V Olomouckém kraji, je hlášena 7denní incidence 793 případů na sto tisíc obyvatel, (tj. v % předchozího týdne: 87 %), což ukazuje na mírný pokles hodnot, avšak stejně jako v ostatních krajích, i v olomouckém nedochází k výraznému pozitivnímu progresu u seniorní skupiny, průměrný denní přírůstek je 125 případů, což představuje 17% podíl z celkové počtu případů hlášených v Olomouckém kraji. Počet osob celkem hospitalizovaných v Olomouckém kraji, včetně hospitalizací na jednotkách intenzivní péče, vzhledem k nárustu počtu případů nejen celkově, ale i v seniorní populaci narůstá. Výskyty, u nichž je prokázán zdroj nákazy jsou primárně navázány na rodinu či pracoviště, kontinuálně však rostou záchyty ve zdravotnických zařízeních a v zařízeních poskytovatelů sociálních služeb, a to nejen u personálu, tak i u pacientů a klientů těchto zařízení, což se následně promítá do počtu hospitalizací vzhledem k záchytu u vulnerabilní, imunokompromitované skupiny. Na základě analýzy příslušných parametrů pro zařazení do jednotlivých stupňů pohotovosti, včetně epidemiologických kritérií bylo rozhodnuto, že Olomoucký kraj, bude vzhledem ke kontinuálnímu nárustu případů, přítomnosti komunitního šíření a výskytu v zařízeních poskytovatelů sociálních služeb a zdravotnických zařízeních signalizujících zásah do vulnerabilní skupiny i nadále řazen do stupně pohotovosti III, tzv. červené zóny.

CZ0712: Olomouc

Týdenní souhrn denně analyzovaného rizikového skóre ^{(průměr, minimum, maximum) 1}: 2,9 (2–6)

Komentář epidemiologa (sekce hlavní hygieničky, MZ ČR)

V Olomouckém kraji, je hlášena 7denní incidence 793 případů na sto tisíc obyvatel, (tj. v % předchozího týdne: 87 %), což ukazuje na mírný pokles hodnot, avšak stejně jako v ostatních krajích, i v olomouckém nedochází k výraznému pozitivnímu progresu u seniorní skupiny, průměrný denní přírůstek je 125 případů, což představuje 17% podíl z celkové počtu případů hlášených v Olomouckém kraji. Počet osob celkem hospitalizovaných v Olomouckém kraji, včetně hospitalizací na jednotkách intenzivní péče, vzhledem k nárustu počtu případů nejen celkově, ale i v seniorní populaci narůstá. Výskyty, u nichž je prokázán zdroj nákazy jsou primárně navázány na rodinu či pracoviště, kontinuálně však rostou záchyty ve zdravotnických zařízeních a v zařízeních poskytovatelů sociálních služeb, a to nejen u personálu, tak i u pacientů a klientů těchto zařízení, což se následně promítá do počtu hospitalizací vzhledem k záchytu u vulnerabilní, imunokompromitované skupiny. Na základě analýzy příslušných parametrů pro zařazení do jednotlivých stupňů pohotovosti, včetně epidemiologických kritérií bylo rozhodnuto, že Olomoucký kraj, bude vzhledem ke kontinuálnímu nárustu případů, přítomnosti komunitního šíření a výskytu v zařízeních poskytovatelů sociálních služeb a zdravotnických zařízeních signalizujících zásah do vulnerabilní skupiny i nadále řazen do stupně pohotovosti III, tzv. červené zóny.

CZ0713: Prostějov

Týdenní souhrn denně analyzovaného rizikového skóre ^{(průměr, minimum, maximum) 1}: 3,1 (2–6)

Komentář epidemiologa (sekce hlavní hygieničky, MZ ČR)

V Olomouckém kraji, je hlášena 7denní incidence 793 případů na sto tisíc obyvatel, (tj. v % předchozího týdne: 87 %), což ukazuje na mírný pokles hodnot, avšak stejně jako v ostatních krajích, i v olomouckém nedochází k výraznému pozitivnímu progresu u seniorní skupiny, průměrný denní přírůstek je 125 případů, což představuje 17% podíl z celkové počtu případů hlášených v Olomouckém kraji. Počet osob celkem hospitalizovaných v Olomouckém kraji, včetně hospitalizací na jednotkách intenzivní péče, vzhledem k nárustu počtu případů nejen celkově, ale i v seniorní populaci narůstá. Výskyty, u nichž je prokázán zdroj nákazy jsou primárně navázány na rodinu či pracoviště, kontinuálně však rostou záchyty ve zdravotnických zařízeních a v zařízeních poskytovatelů sociálních služeb, a to nejen u personálu, tak i u pacientů a klientů těchto zařízení, což se následně promítá do počtu hospitalizací vzhledem k záchytu u vulnerabilní, imunokompromitované skupiny. Na základě analýzy příslušných parametrů pro zařazení do jednotlivých stupňů pohotovosti, včetně epidemiologických kritérií bylo rozhodnuto, že Olomoucký kraj, bude vzhledem ke kontinuálnímu nárustu případů, přítomnosti komunitního šíření a výskytu v zařízeních poskytovatelů sociálních služeb a zdravotnických zařízeních signalizujících zásah do vulnerabilní skupiny i nadále řazen do stupně pohotovosti III, tzv. červené zóny.

CZ0714: Přerov

Týdenní souhrn denně analyzovaného rizikového skóre ^{(průměr, minimum, maximum) 1}: 3,7 (2–6)

Komentář epidemiologa (sekce hlavní hygieničky, MZ ČR)

V Olomouckém kraji, je hlášena 7denní incidence 793 případů na sto tisíc obyvatel, (tj. v % předchozího týdne: 87 %), což ukazuje na mírný pokles hodnot, avšak stejně jako v ostatních krajích, i v olomouckém nedochází k výraznému pozitivnímu progresu u seniorní skupiny, průměrný denní přírůstek je 125 případů, což představuje 17% podíl z celkové počtu případů hlášených v Olomouckém kraji. Počet osob celkem hospitalizovaných v Olomouckém kraji, včetně hospitalizací na jednotkách intenzivní péče, vzhledem k nárustu počtu případů nejen celkově, ale i v seniorní populaci narůstá. Výskyty, u nichž je prokázán zdroj nákazy jsou primárně navázány na rodinu či pracoviště, kontinuálně však rostou záchyty ve zdravotnických zařízeních a v zařízeních poskytovatelů sociálních služeb, a to nejen u personálu, tak i u pacientů a klientů těchto zařízení, což se následně promítá do počtu hospitalizací vzhledem k záchytu u vulnerabilní, imunokompromitované skupiny. Na základě analýzy příslušných parametrů pro zařazení do jednotlivých stupňů pohotovosti, včetně epidemiologických kritérií bylo rozhodnuto, že Olomoucký kraj, bude vzhledem ke kontinuálnímu nárustu případů, přítomnosti komunitního šíření a výskytu v zařízeních poskytovatelů sociálních služeb a zdravotnických zařízeních signalizujících zásah do vulnerabilní skupiny i nadále řazen do stupně pohotovosti III, tzv. červené zóny.

CZ0715: Šumperk

Týdenní souhrn denně analyzovaného rizikového skóre ^{(průměr, minimum, maximum) 1}: 3,3 (2–5)

Komentář epidemiologa (sekce hlavní hygieničky, MZ ČR)

V Olomouckém kraji, je hlášena 7denní incidence 793 případů na sto tisíc obyvatel, (tj. v % předchozího týdne: 87 %), což ukazuje na mírný pokles hodnot, avšak stejně jako v ostatních krajích, i v olomouckém nedochází k výraznému pozitivnímu progresu u seniorní skupiny, průměrný denní přírůstek je 125 případů, což představuje 17% podíl z celkové počtu případů hlášených v Olomouckém kraji. Počet osob celkem hospitalizovaných v Olomouckém kraji, včetně hospitalizací na jednotkách intenzivní péče, vzhledem k nárustu počtu případů nejen celkově, ale i v seniorní populaci narůstá. Výskyty, u nichž je prokázán zdroj nákazy jsou primárně navázány na rodinu či pracoviště, kontinuálně však rostou záchyty ve zdravotnických zařízeních a v zařízeních poskytovatelů sociálních služeb, a to nejen u personálu, tak i u pacientů a klientů těchto zařízení, což se následně promítá do počtu hospitalizací vzhledem k záchytu u vulnerabilní, imunokompromitované skupiny. Na základě analýzy příslušných parametrů pro zařazení do jednotlivých stupňů pohotovosti, včetně epidemiologických kritérií bylo rozhodnuto, že Olomoucký kraj, bude vzhledem ke kontinuálnímu nárustu případů, přítomnosti komunitního šíření a výskytu v zařízeních poskytovatelů sociálních služeb a zdravotnických zařízeních signalizujících zásah do vulnerabilní skupiny i nadále řazen do stupně pohotovosti III, tzv. červené zóny.

CZ0721: Kroměříž

Týdenní souhrn denně analyzovaného rizikového skóre ^{(průměr, minimum, maximum) 1}: 3,6 (2–6)

Platná epidemiologická opatření

S účinností od 21. 9. 2020 do dovolání se na území celého Zlínského kraje nařizuje poskytovatelům pobytových zařízení sociálních služeb přijímat nové klienty pouze na základě negativního RT-PCR testu na přítomnost koronaviru SARS-CoV-2 těchto klientů. Dodatečné informace k platným epidemiologickým opatřením pro okres Kroměříž .

Komentář epidemiologa (sekce hlavní hygieničky, MZ ČR)

Ve Zlínském kraji, zejména pak v okresech Uherské Hradiště a Zlín je pozorován dlouhodobý výrazný záchyt onemocnění COVID19, 7denní incidence má hodnotu 988 případů na 100 tisíc obyvatel, 14denní incidence pak hodnotu 2159 případů na 100 tisíc obyvatel. Podíl případů u věkové kategorie 65+ se pohybuje v okresech Zlínského kraje okolo 13 až 20 % z celkového počtu. Nejvyšší počet v této kategorii připadá na okres Zlín. Výskyty, u nichž je prokázán zdroj nákazy jsou primárně navázány na rodinu či pracoviště, kontinuálně však rostou záchyty ve zdravotnických zařízeních a v zařízeních poskytovatelů sociálních služeb, což se následně promítá do počtu hospitalizací vzhledem k záchytu u vulnerabilní, imunokompromitované skupiny. Nárůst počtu případů vedl v hodnoceném k období také k výraznějším počtu nově hospitalizovaných osob, zejména pak v okresech Uherské Hradiště a Zlín. Na základě analýzy příslušných parametrů pro zařazení do jednotlivých stupňů pohotovosti, včetně epidemiologických kritérií bylo rozhodnuto, že Zlínský kraj bude i nadále řazen do stupně pohotovosti III, tzv. červené zóny, a to z důvodu, že jedná o kontinuální nárust počtu případů, včetně případů bez prokázaného zdroje nákazy, počtu hospitalizací, včetně hospitalizací v těžkém stavu a o výraznější zásah do seniorní populace.

CZ0722: Uherské Hradiště

Týdenní souhrn denně analyzovaného rizikového skóre ^{(průměr, minimum, maximum) 1}: 3,1 (2–4)

Platná epidemiologická opatření

S účinností od 21. 9. 2020 do dovolání se na území celého Zlínského kraje nařizuje poskytovatelům pobytových zařízení sociálních služeb přijímat nové klienty pouze na základě negativního RT-PCR testu na přítomnost koronaviru SARS-CoV-2 těchto klientů. Dodatečné informace k platným epidemiologickým opatřením pro okres Uherské Hradiště .

Komentář epidemiologa (sekce hlavní hygieničky, MZ ČR)

Ve Zlínském kraji, zejména pak v okresech Uherské Hradiště a Zlín je pozorován dlouhodobý výrazný záchyt onemocnění COVID19, 7denní incidence má hodnotu 988 případů na 100 tisíc obyvatel, 14denní incidence pak hodnotu 2159 případů na 100 tisíc obyvatel. Podíl případů u věkové kategorie 65+ se pohybuje v okresech Zlínského kraje okolo 13 až 20 % z celkového počtu. Nejvyšší počet v této kategorii připadá na okres Zlín. Výskyty, u nichž je prokázán zdroj nákazy jsou primárně navázány na rodinu či pracoviště, kontinuálně však rostou záchyty ve zdravotnických zařízeních a v zařízeních poskytovatelů sociálních služeb, což se následně promítá do počtu hospitalizací vzhledem k záchytu u vulnerabilní, imunokompromitované skupiny. Nárůst počtu případů vedl v hodnoceném k období také k výraznějším počtu nově hospitalizovaných osob, zejména pak v okresech Uherské Hradiště a Zlín. Na základě analýzy příslušných parametrů pro zařazení do jednotlivých stupňů pohotovosti, včetně epidemiologických kritérií bylo rozhodnuto, že Zlínský kraj bude i nadále řazen do stupně pohotovosti III, tzv. červené zóny, a to z důvodu, že jedná o kontinuální nárust počtu případů, včetně případů bez prokázaného zdroje nákazy, počtu hospitalizací, včetně hospitalizací v těžkém stavu a o výraznější zásah do seniorní populace.

CZ0723: Vsetín

Týdenní souhrn denně analyzovaného rizikového skóre ^{(průměr, minimum, maximum) 1}: 3,1 (2–6)

Platná epidemiologická opatření

S účinností od 21. 9. 2020 do dovolání se na území celého Zlínského kraje nařizuje poskytovatelům pobytových zařízení sociálních služeb přijímat nové klienty pouze na základě negativního RT-PCR testu na přítomnost koronaviru SARS-CoV-2 těchto klientů. Dodatečné informace k platným epidemiologickým opatřením pro okres Vsetín .

Komentář epidemiologa (sekce hlavní hygieničky, MZ ČR)

Ve Zlínském kraji, zejména pak v okresech Uherské Hradiště a Zlín je pozorován dlouhodobý výrazný záchyt onemocnění COVID19, 7denní incidence má hodnotu 988 případů na 100 tisíc obyvatel, 14denní incidence pak hodnotu 2159 případů na 100 tisíc obyvatel. Podíl případů u věkové kategorie 65+ se pohybuje v okresech Zlínského kraje okolo 13 až 20 % z celkového počtu. Nejvyšší počet v této kategorii připadá na okres Zlín. Výskyty, u nichž je prokázán zdroj nákazy jsou primárně navázány na rodinu či pracoviště, kontinuálně však rostou záchyty ve zdravotnických zařízeních a v zařízeních poskytovatelů sociálních služeb, což se následně promítá do počtu hospitalizací vzhledem k záchytu u vulnerabilní, imunokompromitované skupiny. Nárůst počtu případů vedl v hodnoceném k období také k výraznějším počtu nově hospitalizovaných osob, zejména pak v okresech Uherské Hradiště a Zlín. Na základě analýzy příslušných parametrů pro zařazení do jednotlivých stupňů pohotovosti, včetně epidemiologických kritérií bylo rozhodnuto, že Zlínský kraj bude i nadále řazen do stupně pohotovosti III, tzv. červené zóny, a to z důvodu, že jedná o kontinuální nárust počtu případů, včetně případů bez prokázaného zdroje nákazy, počtu hospitalizací, včetně hospitalizací v těžkém stavu a o výraznější zásah do seniorní populace.

CZ0724: Zlín

Týdenní souhrn denně analyzovaného rizikového skóre ^{(průměr, minimum, maximum) 1}: 3,3 (2–6)

Platná epidemiologická opatření

S účinností od 21. 9. 2020 do dovolání se na území celého Zlínského kraje nařizuje poskytovatelům pobytových zařízení sociálních služeb přijímat nové klienty pouze na základě negativního RT-PCR testu na přítomnost koronaviru SARS-CoV-2 těchto klientů. Dodatečné informace k platným epidemiologickým opatřením pro okres Zlín .

Komentář epidemiologa (sekce hlavní hygieničky, MZ ČR)

Ve Zlínském kraji, zejména pak v okresech Uherské Hradiště a Zlín je pozorován dlouhodobý výrazný záchyt onemocnění COVID19, 7denní incidence má hodnotu 988 případů na 100 tisíc obyvatel, 14denní incidence pak hodnotu 2159 případů na 100 tisíc obyvatel. Podíl případů u věkové kategorie 65+ se pohybuje v okresech Zlínského kraje okolo 13 až 20 % z celkového počtu. Nejvyšší počet v této kategorii připadá na okres Zlín. Výskyty, u nichž je prokázán zdroj nákazy jsou primárně navázány na rodinu či pracoviště, kontinuálně však rostou záchyty ve zdravotnických zařízeních a v zařízeních poskytovatelů sociálních služeb, což se následně promítá do počtu hospitalizací vzhledem k záchytu u vulnerabilní, imunokompromitované skupiny. Nárůst počtu případů vedl v hodnoceném k období také k výraznějším počtu nově hospitalizovaných osob, zejména pak v okresech Uherské Hradiště a Zlín. Na základě analýzy příslušných parametrů pro zařazení do jednotlivých stupňů pohotovosti, včetně epidemiologických kritérií bylo rozhodnuto, že Zlínský kraj bude i nadále řazen do stupně pohotovosti III, tzv. červené zóny, a to z důvodu, že jedná o kontinuální nárust počtu případů, včetně případů bez prokázaného zdroje nákazy, počtu hospitalizací, včetně hospitalizací v těžkém stavu a o výraznější zásah do seniorní populace.

CZ0801: Bruntál

Týdenní souhrn denně analyzovaného rizikového skóre ^{(průměr, minimum, maximum) 1}: 3,4 (2–6)

Platná epidemiologická opatření

Od 24. 10. 2020 mohou být do zařízení sociálních služeb a k poskytovatelům následné péče přijatí noví pacienti, noví zaměstnanci a navracející se klienti pouze po předložení lékařského potvrzení o tom, že absolvovali test na onemocnění SARS-CoV-2 s negativním výsledkem. Potvrzení nesmí být starší víc než 4 dny. Podrobnosti najdete v nařízení v odkazu níže. Dodatečné informace k platným epidemiologickým opatřením pro okres Bruntál .

Komentář epidemiologa (sekce hlavní hygieničky, MZ ČR)

V Moravskoslezském kraji je i nadále pozorován zvýšený výskyt onemocnění COVID19, který přesahuje při 7denní incidenci počet 727 případů na 100 tisíc obyvatel (tj. v % předchozího týdne: 98 %). Podíl případů u věkové kategorie 65+ se pohybuje okolo 16 % z celkového počtu, tento podíl je způsoben primárně zvýšeným výskytem v zařízeních poskytovatelů sociálních služeb, které jsou na území moravskoslezského kraje poměrně výrazné. I přes mírnou stabilizaci situace v Moravskoslezské kraji, dochází k nárůstu v celkových hodnotách u klíčových parametrů, a to je záchyt u seniorní populace, které generuje následný tlak na lůžkovou péči. Zvýšený počet případů v této skupině obyvatel tak vedl v hodnoceném k období k výraznějším počtu nově hospitalizovaných osob, což se projevilo i v nárůstu počtu hospitalizovaných na jednotkách intenzivní péče. Výskyty, u nichž je prokázán zdroj nákazy jsou primárně navázány na rodinu či pracoviště, kontinuálně však rostou záchyty ve zdravotnických zařízeních a v zařízeních poskytovatelů sociálních služeb, což se následně promítá do počtu hospitalizací vzhledem k záchytu u vulnerabilní, imunokompromitované skupiny Na základě analýzy příslušných parametrů pro zařazení do jednotlivých stupňů pohotovosti, včetně epidemiologických kritérií bylo rozhodnuto, že Moravskoslezský kraj bude i v tomto hodnoceném období opět zařazen do stupně pohotovosti III, tzv. červené zóny, červené zóny, a to z důvodu, že jedná o kontinuální nárust počtu případů, včetně případů bez prokázaného zdroje nákazy, počtu hospitalizací, včetně hospitalizací v těžkém stavu a výraznějšího zásahu do seniorní populace.

CZ0802: Frýdek-Místek

Týdenní souhrn denně analyzovaného rizikového skóre ^{(průměr, minimum, maximum) 1}: 3,1 (2–6)

Platná epidemiologická opatření

Od 24. 10. 2020 mohou být do zařízení sociálních služeb a k poskytovatelům následné péče přijatí noví pacienti, noví zaměstnanci a navracející se klienti pouze po předložení lékařského potvrzení o tom, že absolvovali test na onemocnění SARS-CoV-2 s negativním výsledkem. Potvrzení nesmí být starší víc než 4 dny. Podrobnosti najdete v nařízení v odkazu níže. Dodatečné informace k platným epidemiologickým opatřením pro okres Frýdek-Místek .

Komentář epidemiologa (sekce hlavní hygieničky, MZ ČR)

V Moravskoslezském kraji je i nadále pozorován zvýšený výskyt onemocnění COVID19, který přesahuje při 7denní incidenci počet 727 případů na 100 tisíc obyvatel (tj. v % předchozího týdne: 98 %). Podíl případů u věkové kategorie 65+ se pohybuje okolo 16 % z celkového počtu, tento podíl je způsoben primárně zvýšeným výskytem v zařízeních poskytovatelů sociálních služeb, které jsou na území moravskoslezského kraje poměrně výrazné. I přes mírnou stabilizaci situace v Moravskoslezské kraji, dochází k nárůstu v celkových hodnotách u klíčových parametrů, a to je záchyt u seniorní populace, které generuje následný tlak na lůžkovou péči. Zvýšený počet případů v této skupině obyvatel tak vedl v hodnoceném k období k výraznějším počtu nově hospitalizovaných osob, což se projevilo i v nárůstu počtu hospitalizovaných na jednotkách intenzivní péče. Výskyty, u nichž je prokázán zdroj nákazy jsou primárně navázány na rodinu či pracoviště, kontinuálně však rostou záchyty ve zdravotnických zařízeních a v zařízeních poskytovatelů sociálních služeb, což se následně promítá do počtu hospitalizací vzhledem k záchytu u vulnerabilní, imunokompromitované skupiny Na základě analýzy příslušných parametrů pro zařazení do jednotlivých stupňů pohotovosti, včetně epidemiologických kritérií bylo rozhodnuto, že Moravskoslezský kraj bude i v tomto hodnoceném období opět zařazen do stupně pohotovosti III, tzv. červené zóny, červené zóny, a to z důvodu, že jedná o kontinuální nárust počtu případů, včetně případů bez prokázaného zdroje nákazy, počtu hospitalizací, včetně hospitalizací v těžkém stavu a výraznějšího zásahu do seniorní populace.

CZ0803: Karviná

Týdenní souhrn denně analyzovaného rizikového skóre ^{(průměr, minimum, maximum) 1}: 3,0 (2–6)

Platná epidemiologická opatření

Od 24. 10. 2020 mohou být do zařízení sociálních služeb a k poskytovatelům následné péče přijatí noví pacienti, noví zaměstnanci a navracející se klienti pouze po předložení lékařského potvrzení o tom, že absolvovali test na onemocnění SARS-CoV-2 s negativním výsledkem. Potvrzení nesmí být starší víc než 4 dny. Podrobnosti najdete v nařízení v odkazu níže. Dodatečné informace k platným epidemiologickým opatřením pro okres Karviná .

Komentář epidemiologa (sekce hlavní hygieničky, MZ ČR)

V Moravskoslezském kraji je i nadále pozorován zvýšený výskyt onemocnění COVID19, který přesahuje při 7denní incidenci počet 727 případů na 100 tisíc obyvatel (tj. v % předchozího týdne: 98 %). Podíl případů u věkové kategorie 65+ se pohybuje okolo 16 % z celkového počtu, tento podíl je způsoben primárně zvýšeným výskytem v zařízeních poskytovatelů sociálních služeb, které jsou na území moravskoslezského kraje poměrně výrazné. I přes mírnou stabilizaci situace v Moravskoslezské kraji, dochází k nárůstu v celkových hodnotách u klíčových parametrů, a to je záchyt u seniorní populace, které generuje následný tlak na lůžkovou péči. Zvýšený počet případů v této skupině obyvatel tak vedl v hodnoceném k období k výraznějším počtu nově hospitalizovaných osob, což se projevilo i v nárůstu počtu hospitalizovaných na jednotkách intenzivní péče. Výskyty, u nichž je prokázán zdroj nákazy jsou primárně navázány na rodinu či pracoviště, kontinuálně však rostou záchyty ve zdravotnických zařízeních a v zařízeních poskytovatelů sociálních služeb, což se následně promítá do počtu hospitalizací vzhledem k záchytu u vulnerabilní, imunokompromitované skupiny Na základě analýzy příslušných parametrů pro zařazení do jednotlivých stupňů pohotovosti, včetně epidemiologických kritérií bylo rozhodnuto, že Moravskoslezský kraj bude i v tomto hodnoceném období opět zařazen do stupně pohotovosti III, tzv. červené zóny, červené zóny, a to z důvodu, že jedná o kontinuální nárust počtu případů, včetně případů bez prokázaného zdroje nákazy, počtu hospitalizací, včetně hospitalizací v těžkém stavu a výraznějšího zásahu do seniorní populace.

CZ0804: Nový Jičín

Týdenní souhrn denně analyzovaného rizikového skóre ^{(průměr, minimum, maximum) 1}: 3,6 (2–6)

Platná epidemiologická opatření

Od 24. 10. 2020 mohou být do zařízení sociálních služeb a k poskytovatelům následné péče přijatí noví pacienti, noví zaměstnanci a navracející se klienti pouze po předložení lékařského potvrzení o tom, že absolvovali test na onemocnění SARS-CoV-2 s negativním výsledkem. Potvrzení nesmí být starší víc než 4 dny. Podrobnosti najdete v nařízení v odkazu níže. Dodatečné informace k platným epidemiologickým opatřením pro okres Nový Jičín .

Komentář epidemiologa (sekce hlavní hygieničky, MZ ČR)

V Moravskoslezském kraji je i nadále pozorován zvýšený výskyt onemocnění COVID19, který přesahuje při 7denní incidenci počet 727 případů na 100 tisíc obyvatel (tj. v % předchozího týdne: 98 %). Podíl případů u věkové kategorie 65+ se pohybuje okolo 16 % z celkového počtu, tento podíl je způsoben primárně zvýšeným výskytem v zařízeních poskytovatelů sociálních služeb, které jsou na území moravskoslezského kraje poměrně výrazné. I přes mírnou stabilizaci situace v Moravskoslezské kraji, dochází k nárůstu v celkových hodnotách u klíčových parametrů, a to je záchyt u seniorní populace, které generuje následný tlak na lůžkovou péči. Zvýšený počet případů v této skupině obyvatel tak vedl v hodnoceném k období k výraznějším počtu nově hospitalizovaných osob, což se projevilo i v nárůstu počtu hospitalizovaných na jednotkách intenzivní péče. Výskyty, u nichž je prokázán zdroj nákazy jsou primárně navázány na rodinu či pracoviště, kontinuálně však rostou záchyty ve zdravotnických zařízeních a v zařízeních poskytovatelů sociálních služeb, což se následně promítá do počtu hospitalizací vzhledem k záchytu u vulnerabilní, imunokompromitované skupiny Na základě analýzy příslušných parametrů pro zařazení do jednotlivých stupňů pohotovosti, včetně epidemiologických kritérií bylo rozhodnuto, že Moravskoslezský kraj bude i v tomto hodnoceném období opět zařazen do stupně pohotovosti III, tzv. červené zóny, červené zóny, a to z důvodu, že jedná o kontinuální nárust počtu případů, včetně případů bez prokázaného zdroje nákazy, počtu hospitalizací, včetně hospitalizací v těžkém stavu a výraznějšího zásahu do seniorní populace.

CZ0805: Opava

Týdenní souhrn denně analyzovaného rizikového skóre ^{(průměr, minimum, maximum) 1}: 3,0 (2–5)

Platná epidemiologická opatření

Od 24. 10. 2020 mohou být do zařízení sociálních služeb a k poskytovatelům následné péče přijatí noví pacienti, noví zaměstnanci a navracející se klienti pouze po předložení lékařského potvrzení o tom, že absolvovali test na onemocnění SARS-CoV-2 s negativním výsledkem. Potvrzení nesmí být starší víc než 4 dny. Podrobnosti najdete v nařízení v odkazu níže. Dodatečné informace k platným epidemiologickým opatřením pro okres Opava .

Komentář epidemiologa (sekce hlavní hygieničky, MZ ČR)

V Moravskoslezském kraji je i nadále pozorován zvýšený výskyt onemocnění COVID19, který přesahuje při 7denní incidenci počet 727 případů na 100 tisíc obyvatel (tj. v % předchozího týdne: 98 %). Podíl případů u věkové kategorie 65+ se pohybuje okolo 16 % z celkového počtu, tento podíl je způsoben primárně zvýšeným výskytem v zařízeních poskytovatelů sociálních služeb, které jsou na území moravskoslezského kraje poměrně výrazné. I přes mírnou stabilizaci situace v Moravskoslezské kraji, dochází k nárůstu v celkových hodnotách u klíčových parametrů, a to je záchyt u seniorní populace, které generuje následný tlak na lůžkovou péči. Zvýšený počet případů v této skupině obyvatel tak vedl v hodnoceném k období k výraznějším počtu nově hospitalizovaných osob, což se projevilo i v nárůstu počtu hospitalizovaných na jednotkách intenzivní péče. Výskyty, u nichž je prokázán zdroj nákazy jsou primárně navázány na rodinu či pracoviště, kontinuálně však rostou záchyty ve zdravotnických zařízeních a v zařízeních poskytovatelů sociálních služeb, což se následně promítá do počtu hospitalizací vzhledem k záchytu u vulnerabilní, imunokompromitované skupiny Na základě analýzy příslušných parametrů pro zařazení do jednotlivých stupňů pohotovosti, včetně epidemiologických kritérií bylo rozhodnuto, že Moravskoslezský kraj bude i v tomto hodnoceném období opět zařazen do stupně pohotovosti III, tzv. červené zóny, červené zóny, a to z důvodu, že jedná o kontinuální nárust počtu případů, včetně případů bez prokázaného zdroje nákazy, počtu hospitalizací, včetně hospitalizací v těžkém stavu a výraznějšího zásahu do seniorní populace.

CZ0806: Ostrava-město

Týdenní souhrn denně analyzovaného rizikového skóre ^{(průměr, minimum, maximum) 1}: 2,7 (2–5)

Platná epidemiologická opatření

Od 24. 10. 2020 mohou být do zařízení sociálních služeb a k poskytovatelům následné péče přijatí noví pacienti, noví zaměstnanci a navracející se klienti pouze po předložení lékařského potvrzení o tom, že absolvovali test na onemocnění SARS-CoV-2 s negativním výsledkem. Potvrzení nesmí být starší víc než 4 dny. Podrobnosti najdete v nařízení v odkazu níže. Dodatečné informace k platným epidemiologickým opatřením pro okres Ostrava-město .

Komentář epidemiologa (sekce hlavní hygieničky, MZ ČR)

V Moravskoslezském kraji je i nadále pozorován zvýšený výskyt onemocnění COVID19, který přesahuje při 7denní incidenci počet 727 případů na 100 tisíc obyvatel (tj. v % předchozího týdne: 98 %). Podíl případů u věkové kategorie 65+ se pohybuje okolo 16 % z celkového počtu, tento podíl je způsoben primárně zvýšeným výskytem v zařízeních poskytovatelů sociálních služeb, které jsou na území moravskoslezského kraje poměrně výrazné. I přes mírnou stabilizaci situace v Moravskoslezské kraji, dochází k nárůstu v celkových hodnotách u klíčových parametrů, a to je záchyt u seniorní populace, které generuje následný tlak na lůžkovou péči. Zvýšený počet případů v této skupině obyvatel tak vedl v hodnoceném k období k výraznějším počtu nově hospitalizovaných osob, což se projevilo i v nárůstu počtu hospitalizovaných na jednotkách intenzivní péče. Výskyty, u nichž je prokázán zdroj nákazy jsou primárně navázány na rodinu či pracoviště, kontinuálně však rostou záchyty ve zdravotnických zařízeních a v zařízeních poskytovatelů sociálních služeb, což se následně promítá do počtu hospitalizací vzhledem k záchytu u vulnerabilní, imunokompromitované skupiny Na základě analýzy příslušných parametrů pro zařazení do jednotlivých stupňů pohotovosti, včetně epidemiologických kritérií bylo rozhodnuto, že Moravskoslezský kraj bude i v tomto hodnoceném období opět zařazen do stupně pohotovosti III, tzv. červené zóny, červené zóny, a to z důvodu, že jedná o kontinuální nárust počtu případů, včetně případů bez prokázaného zdroje nákazy, počtu hospitalizací, včetně hospitalizací v těžkém stavu a výraznějšího zásahu do seniorní populace.